Přidat komentář

Ahoj Deboro, je mi to moc líto, co se ti stalo, mě to také potkalo, je to asi rok a půl, kdy mi navždy odešla maminka,myslela jsem,že časem to bude lepší,ale u mě je to spíše naopak,až dnes,když začíná léto,jsem si uvědomila,že už se opravdu nevrátí, začínám trpět depresemi,až bude syn větší asi navštívím nějakého odborníka,protože brečet každý den ráno, když se probudím,to je mi nejhůř už mě tak vyčerpalo, že jsem myslela,že už to skončím také,ale syn mě drží při životě,kdo by se o něj postaral.Držím ti palce,ať vše nějak zvládáš,je to těžké pro všechny dcery co zůstanou samotné a maminky jim odejdou tak mladé,mojí bylo teprve 64 let,život je tak krutý,že si někdy říkám,má nějaký důvod tu být.Nejhorší, že všichni si myslí, že už je to za mnou,nikdo netuší,co prožívám,ani manžel mě nechápe a to mi vadí nejvíc,jeho bezcitnost, jemu se to žije ,má oba rodiče v dobré kondici, takže mě nemůže chápat.Začínám ho nesnášet,když řekne moje máma,tak mi tím vrazí nůž do srdce,tak mě to bolí.