Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

romana
14. prosince 2013
ahoj jitka, presne viem, ako sa citis..ja som bola pri maminke cely priebeh jej choroby, trpela som s nou, pretoze som nevedela,ako jej pomoct,a tak velmi som chcela.. Nikdy si nezasluzila tak trpiet,ale ta hnusna choroba ju nicila. Dufam, ze teraz sa uz ma najlepsie ako sa da, a nic ju neboli. Robila som vsetko preto, aby som jej pomohla, a nikdy ani na sekundu mi nenapadlo, ze by mohla zomriet. Doteraz s tym nie som vyrovnana, uz je to 7 mesiacov, co mi odisla. A ja si stale myslim, ze sa mi vrati.. Neda sa zvyknut si na to, ze uz ju nikdy neuvidim. Ked si na to pomyslim, chce sa mi plakat, kricat na cely svet. Je to nespravodlive, nase maminky tu mali byt este s nami. Prajem ti vela sil Jitka, budes ich potrebovat. Drz sa.

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?