Ahoj vsem.MAMINKA MI UMRELA DEN PRED VANOCEMA.MYSLELA JSEM ZE CASEM TO BUDE LEPSI ALE NENI.STRASNE MI CHYBI.KAZDY CLOVEK REAGUJE JINAK.STALE SLEDUJI KDE KDO UMREL.A KDYZ NAHODOU ZEMREL VE VEKU VYSSIM NEZ BYLA MAMINKA PREPADNE MNE ZLOST.A RIKAM SI JAK DLOUHO JSEM JESTE MOHLA ZE SVOU MAMINKOU BYT.MNE POMAHA CTENI KNIZEK JAKO JE TREBA ZIVOT PO ZIVOTE NEBO ZADNA DUSE SE NEZTRATI ALE KAZDY JE JINY.V NECO VERIT MUSIM NEBO BYCH SE SNAD ZBLAZNILA.JSEM PRESVEDCENA ZE NECO JE ,ALE TO UZ JE JINY PRIBEH A NA DELSI VYKLADANI.VIM JEN ZE JE SE MNOU STALE.PRAVDA JE ZE JSEM SE DOST ZMENILA HLAVNE JSEM PREHODNOTILA VSE MATERIALISTICKE.ZIVOT A ZDRAVI JE DAR .VSE OSTATNI JE AZ NA DRUHEM MISTE ALE TOTO JSEM POCHOPILA AZ PO SMRTI MAMINKY.VAZIM SI VSEHO KOLEM SEBE A SNAZIM SE POMAHAT DRUHYM.JEN KDYZ SLYSIM SLOVOMAMINKA TAK MAM SLZY V OCICH .ali
In reply to Ahoj holky, doufám, že se by Anonym (neověřeno)