Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

petra
4. února 2013
Dnes je presne 6 mesiacov ,čo moja mamina zomrela...ani tomu neverim stale....že už ju nebudem pocut ani vidiet nikdy....ale verim,že snou budem mat este vela snov,v ktorych sa budeme smiat a bude nam zase spolu dobre.......lekari beru nadej Miska viac jak robia dobre ludom škodia..čitala som,že 80percent chorob pochadza zo stresu....a potom,čo teda už chory zomierajuci človek?? kde ma zobrat nadej a silu zase bojovat,ked mu lekari zoberu poslednu nadej??? a šplechnu mu do oči,že už nema šancu žit....ze uz sa nebude prechdzat po nakupoch,ze uz sa nebude vbicyklovat,ze uz sa nebude hrat so svojimi vnučatkami,že uz si nezaviaže ani topanky...ako ma potom taky človek bojovat s chorobou..už nijak..lekari by sa mali zamysliet,a mali by sa okrem liečenia tiel naučit liečit trošku aj bolave duše...ved ked už človek ma zomriet tak aspon nech zomrie štastny...v klame,že bude vsetko v poriadku...a nie s tušenim,že uz zomrie o par dni a nevie kam pojde a boji sa,že už nikdy neuvidi tych čo miluje..tak by to nemalo byt....moja maminka,aspon v to dufam,verila,ze pojde z nemocnice zase domov,ze ja jej pomožem aby sa vyliečila a s tym to vedomim aj zomrela......pravdepodobne....LUBIM TA MAMI .......NAVZDY..........TVOJA PETKA.........

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?