Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

helena
22. ledna 2013
Ahoj darinka a ostatní, taky se mi stává, že se v noci probudím nebo mě probudí syn a já do rána nemůžu usnout, začala jsem to řešit práškami na uklidnění, když se vzbudím, tak si ho vezmu a za chvíli usnu.Když jsem je nebrala, bylo mi ráno strašně, nevyspalá, nemohla jsem nic dělat a syn je malý, stále vyžaduje pozornost a to chce být vyspalá.Mamka mi moc chybí, stále si říkám kde se ta nemoc u ní vzala, ona, ale neuměla odpočívat, stále se nám věnovala a nemyslela na sebe, cítím vinu, že jsem ji nedonutila víc odpočívat.Na fotky raději už nekoukám, to je pak ještě horší, když ji vidím, jak objímá vnoučata.Možná přijde čas, že se na ně budu moci podívat a nebrečet, ale s láskou si je prohlídnout, zatím to nejde, trhá mi to srdce na kusy.Stále mi moc chybí, nevím jak přežiju jaro, velikonoce, sluníčko,mamimka ho milovala, chodila na procházky s dětmi a byla ráda venku.Moc se toho bojím.Až bude čas, tak zase třeba napíši.Ahoj H.

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?