Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Andy
6. ledna 2013
Ahoj Dari, Je to těžší a těžší. Dneska jsem o tom mluvila i s manželem, ale nijak jsem nepochodila. Mně zas vytáčí, jak mi každý vykládá, jak mám být silná, že mám děti a život jde dál. Vím to, nejsem blbá. Ale jak i Ty jistě víš, srdce to má jinak. Snažím se, jak jen to jde, ale není dne a hodiny, abych si nevzpoměla. Večer jdu s mámou spát a ráno jí patří moje první myšlenka. Každý jsme v podstatě sobec. Pro naše blízké, je to v mnoha případech vysvobození od trápení a bolesti, smrt je pro ně úleva. Ale nám se stýská a moc nám chybí. Myslím, že je to naprosto přirozené, když je chceme mít u sebe. Nechápu, jak Ti někdo mohl říct, že vypadáš hrozně...:-(, nevím, jak bys měla vypadat, když tak trpíš..na člověku se to prostě podepíše. Taky jsem se přestala líčit. Ráno jsem ráda, že se vyhrabu z postele, protože po těch příšerných nocích jsem pořád strašně unavená. Základní hygiena, vlasy do culíku a tím to pro mě končí. Stejně bych se nemohla malovat. Vypadala bych pořád jak strašidlo, když neustále brečím. A to, že Ti někdo řekne, že by Ti mohl manžel dejme tomu být nevěrný...to by mohl, i kdyby ses o sebe kdoví jak starala. To prostě záleží na něm. A na vašem vztahu. Ale normální chlap, který miluje svou ženu je jí ve všem oporou, i když to třeba nedokáže dát najevo. A podle mě i v této těžké chvíli, ať vypadáš, jak vypadáš Tě má stále rád a chápe, že nemůžeš vypadat jak z titulní stránky. Nic si z toho nedělej. Jak jsi řekla, lidi jsou zlí a těm, co se k Tobě tak chovají se vyhýbej. Nepřejme nikomu nic zlého, ale na každého dojde...a myslet v této době zrovna na tohle je taky absurdní. Třeba by sis s ním mohla o tom popovídat. Taky je mi na jednu stranu jakoby jedno, co se stane...ale na stranu druhou vím, že jsou tu lidi, kteří mě potřebují, tak se snažím. Ta bolest nepřejde. Prý se jen časem otupí a naučíš se s tím žít. I když mi to teď přijde naprosto nepravděpodobné. Většina lidí to tak má. Dneska je den, kdy je mi strašně smutno, ale dokážu reálně uvažovat. Jsem strašně náladová..jeden den jsem ubrečená až běda, další den je v pohodě, pak jsem zas protivná...sama nevím, jak to mám...nevyznám se v tom...papa

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?