moc děkuji za krásná slova.I já věřím, že maminka je stále se mnou.Tatínek nechce tomu stále věřit, je plně zničený, na dně všeh sil.Moc se o něho bojím....Moc.Musíme to zvládnout, mám krásné dcerky 3.5letou Karolínku a 1.5letou Anetku.Už kvůli nim nesmím brečet, vše vnímají.Dnes jsme brečele jen 5x.Chodím po baráku a všude jí vidím, slyším.Často mi jezdila pomáhat.I když měla bolest, nic neřekla a neuměla odpočívat.Do poslední chvíle byla pracovitá,až moc.....Její druhý víkend na propustce z nemonice byl nejkrásnější, byla plná radosti a věřila v uzdravení..........Minulý víkend už mluvila o smrti, že se jí nebojí, jako by byla s ní smířená a čekala na ten den.....Její poslední slova byla, pozdravuj holčičky, v pátek se uvidíme, mám tě ráda, jdu si lehnout, bolí mě hlava, pa....A už se neprobudila....Ležela na posteli, oči zavřené, jen přístroje monitorovali srdce, tlak ....Už nedokázala promluvit....nic prý už nevnímala, jen hlas náš slyšela.S taťkou jsme ji líbali a brečeli zároveň.Já ji nakonec přála odchod do nebíčka a dala slib, že se o taťku postarám, naposledy jsem jí políbila...Naposledy....
In reply to Milá Pavka, viem ako sa cítiš by Anonym (neověřeno)