Přidat komentář

Honzo, díky moc za podporu, dnes je to přesně měsíc od pohřbu, cítím se mizerně, pomáhá mi práce, ale večer to na mě všechno padne a nejhorší je to ráno. Lituju všeho, co jsem mámě neřekl, závidím starším lidem než byla ona, že jsou v pohodě. Jsem Vám vděčný za radu s bohoslužbou, nechám za ni sloužit mši a doufám, že byla za svého života aspoň někdy šťastná a budu se snažit vést takový život, aby se za mě nemusela stydět. Víc udělat nemůžu. Velice dobře rozumím Vašemu smutku a vím, že se naše rána na srdci nidky nezacelí, ale musíme jít dál, mě pomáhá, že jí vždycky před spaním v duchu řeknu, co se přes den přihodilo, co mám zítra v plánu, že na ni mysílm atd. Ať se Vám v následujících dnech daří vše zvládat a ještě jednou díky za Vaši pdporu.