Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

ivana
29. října 2011
Mně umřela maminka před 17měsíci,náhle a nečekaně.Rámo jsem odjížděla za bratrovou přítelkyní,abych ji pomohla s malou neteří a když jsem tam po 5ti hodinách dorazila,tak jsem chtěla volat že jsem v pořádku a nikdo to tam nezdvihal.Teprve po pátém pokusu to zdvihl otec a oznámil mi,že maminka zemřela.V tu chvíli jsem tomu nedokázala uvěřit a dodnes stále čekám že zazvoní a řekne její oblíbené tak jsem tady. Nejvíce lituji že jsem neměla šanci se s ní rozloučit a poděkovat ji. Občas večer hledím na oblohu a říkám si,jestli tam někde je.Chybí mi a vždycky bude.Jediné,co pro snad ještě můžu udělat je to,že budu žít tak,aby na mne mohla být hrdá i tam,kde je tedka.

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?