Vím o čem píšete. Jsou o mé pocity. uklidňovalo mne jen čtení, práce na věcech, které měla mamnka ráda a jednoho krásného dne vyprávěvěcí cestovatele v rádiu..indiáni pohřbívají tělo a po různě dlouhím obdbí v průněru 5 až 7 let podle lásky k bližnímu, pohřbívají duši.
No, tak já žiju již druhí rok s mojí maminkou. Zmřela pár měsíců než jsme se stala babičkou. Věděla, že její vnučka je těhotná. dala malému dárek k posledním váýnocům...kjen ona věděla, zřejmě, že odchází. My kolem? Nikdy není člověk připraven.
Mám všude fotorafie maminky a vlastně po dvou letech mám hlavně chuť uchovat její krásnu pro další generace mé rodiny.
In reply to Už to bude půl roku kdy mi by Anonym (neověřeno)