Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Ela
  (kontaktovat autora příběhu)
28. října 2014
Děkuju za pochopení..Byl to moc dobrý a hodný člověk.Myslim na něj každý den.Je zvláštní vědět,že už na mě nikdy nepromluví vlastní táta..Mamču se snažim držet,já ji ale mojí bolest najevo nedám..Nechci jak jsem psala,aby si myslela,že to nezvládám. Synovec od bráchy a neteř od ségry slavili narozky..S bráchou jsme zajeli zapálit svíčky..Ulevilo se mi,když jsem tam byla déle jak po půl roce.. Přeju Vám upřímnou soustrast.Rakovina je hrozná nemoc zabiják..Teď už mu je zaručeně líp a také na Vás kouká a směje se ze shora. Držte se a děkuju.

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?