Dorko, chtěl by ti vyjádřit hlubokou a upřímnou soustrast, věř že nejsi v tom sama. Jsou to 3 měsíce kdy mi zemřela přítelkyně, také úplně zbytečně, vzala si život. Držel jsem její hlavu v dlaních a cítil jak chladne.
Nevkládej vinu na sebe, ačkoliv i já si říkám stále co jsem mohl, měl udělat, trpěla depresemi.
Truchlení je tak moc bolestivé, vím to, protože to prožívám, každý den co vzbudím nebo jdu spát do prázdné postele. Dělám si jídlo v NAŠÍ nové kuchyni.
Neboj se že budeš sama, svého Honzu budeš mít v srdci, bude s tebou, nezapomeneš jen k tomu přibereš za čas někoho kdo ti opět přinese radost do života a učiní tě šťastnou, ale to je dlouhá cesta.
Věnuj se práci, věnuj se tomu co máš ráda, můžeš u toho brečet, můžeš cokoliv, hlavně se neuzavírej, život máš před sebou. Pár dní po tom co se to stalo jsem měl různorodé nálady od totálního smutku, přes nechuť žít, vztek, ale i radost....nevím kde se to vzalo, ale měl jsem pár chvil kdy jsem se smál.
Život není spravedlivý, to už vím, ale přesto ho chci žít a dokázat si že stojí za to žít dál a bojovat.
Spousta lidí nepochopí naše pocity, protože je nikdy neprožila, ale mi se tím staneme silnějšími, i když to chvíli potrvá a bolí to.
Držím ti palce a myslím na tebe, aby si nadcházející
dny vydržela. Když tak napiš jak to jde.
Ahoj
In reply to Dobrý den, strašně se bojím by Anonym (neověřeno)