Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

pavla
18. dubna 2011
Milá Markéto,psala jsem na ty to stránky před 2 roky.Tehdy jsem byla zoufalá a také jsem si říkala,co jsem komu udělala,že mě potkalo takové neštěstí.Můj přítel a tátínek naších dětí,tehdy jim bylo 6 a 3 roky,zahynul tragicky při nehodě.Ne vlastní vinou.Byla to rána z čistého nebe,nevěděla jsem co dál,jak to všechno ustojim.Měla jsem děti obě už v pozdějšim věku.První v 37 a holčičku ve 40.Tim je ta má starost ještě větší.Všechno chce čas a věř mi,že přijde někdo,kdo tě zase rozesměje a budeš zase štastná.Byla jsem k tomu skeptická,nevěřila jsem tomu,že se to může stát,ale stalo se.Zase se směju,jsem zamilovaná.mám pro koho.Přeji ti,hodně sil a lásky.Budu ráda,když se mi ozveš.Nebudeš tomu věřit,ale tyto stránky mi daly 2 úžasný kamarádky.Se stejným osudem. Pavla
pavlasach@seznam.cz

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?