Na základě tohoto webu o umírání jsme udělali na našem gymnáziu malý průzkum (jako ročníkovou práci 4 studentek k předmětu Základy společenských věd) o tom, jaké mají naši vrstevníci zkušenosti s umíráním někoho blízkého (většinou to byli prarodiče nebo pradědeček, prababička). Ze začátku se nikdo moc neměl k nějaké podrobné odpovědi. Po chvilce se ale hodně lidí rozpovídalo o tom, jak chodili za babičkou do nemocnice nebo jak se máma doma starala o svoji matku nebo babičku a podobně. Zjistili jsme mimo jiné, že i ti největší drsňáci, co by to do nich nikdo neřekl, přemýšleli o smrti, o umírání, o tom, co je po smrti, o tom, jak mírnit bolest a jestli babička trpěla nebo netrpěla, jaký to všechno mělo smysl a taky, jak se postaví ke smrti oni, až smrt přijde. Chtěla bych povzbudit i jiné středoškoláky k podobnému průzkumu. Chtěla bych taky vědět, jestli někde na nějaké střední škole někdo něco podobného nedělal. Bylo by zajímavé ty výsledky porovnat. Díky - Stáňa