Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

Hana Chromčáková
27. září 2007
Pracuji již 15 let v Domácí péči v Sociálních službách jako zdravotní sestra i jako vedoucí domácípéče. Za tu dobu jsme měli i máme mnoho klientů a stále se rozšiřujeme). I já jsem pečovala a ošetřovala těchto dlouhých let klienta polymorbidního těžce nemocného a osamělého. Byl svobodný a nikoho neměl. V bytečku kde žil měl svůj "nepořádek", ale byl tam spokojený. Bohužel začas začala vadit jeho přítomnost v tomto stavu ostatním lidem kolem a bylo nutno podat si žádost do domova důchodců. To se nakonec zdařilo a sama jsem ho tam k pobytu doprovodila. Dokonce si pořídil mobil, aby mi mohl volat. Jednou ale zavolal a již mu nebylo rozumět. Pochopila jsem, že je na tom špatně, ale udržovala jsem ho v naději k lepšímu. On byl tak rád, že mne slyší. Za dva dny zemřel. V domově důchodců pobyl jeden rok. Měla jsem jeho číslo ve svém mobilu donedávna a dokonce často na něj myslím, jestli se dívá na televizi, kterou měl tak rád. Hana Ch.

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?