Přístup k paliativní péči ve Francii

Francouzi vnímají paliativní péči pozitivně a přisuzují jí vícero významů: představuje pro ně pokojný konec života a zachování důstojnosti až do okamžiku smrti, krom toho považují tento druh péče o nemocné a jejich rodiny za nutnost.

Devět z deseti Francouzů (89 %) je dnes přesvědčeno, že paliativní péče představuje nezbytnou formu přístupu k bolesti lidí vážně nemocných nebo na sklonku života (57 % se domnívá, že „zcela jistě“, 32 % „spíše ano“). Větší zastoupení má tento názor mezi lidmi, kterým je 35 let a více: mezi nimi je 92 %, kteří odpověděli kladně (63 % z nich odpovědělo „zcela jistě“), v porovnání s 84 % respondentů mladších 35 let (z nichž 
45 % odpovědělo „zcela jistě“). Ženy jsou myšlence paliativní péče nakloněny více než muži: 62 % z nich odpovědělo „zcela jistě“ oproti 52 % mužů.

Přibližně stejné množství Francouzů (88 %) se domnívá, že paliativní péče umožňuje vážně nemocným lidem dožít co nejpoklidněji. Těsná většina si myslí, že je to tak „zcela jistě“ (52 %). Také v tomto případě má tento názor zastoupení především u lidí starších 35 let: 91 % z nich se ztotožňuje s touto myšlenkou (v porovnání s 83 % lidí mladších 35 let), a především je mezi nimi 60 %, kteří odpověděli „zcela jistě“ (v porovnání s
38 % u mladších 35 let). Tuto myšlenku také schvaluje větší množství žen (89 %) než mužů (87 %), více žen si je také „zcela jistých“ (61 % oproti 50 %).

Téměř dva ze tří Francouzů (63 %) mají pocit, že nejsou o paliativní péči dostatečně informováni.

Pouze jeden ze tří Francouzů (33 %) se domnívá, že je dobře informován o podmínkách dostupnosti, obsahu a možnostech placení paliativní péče (pouze 6 % je „velmi dobře informováno“).

Naopak 47 % Francouzů se domnívá, že je informováno spíše špatně, a 16 % velmi špatně. Nízká informovanost není tedy zcela bez nuancí, neboť 74 % se jich nachází v kategorii „spíše“: spíše špatně či spíše dobře informováno.
Pocit dostatečné informovanosti roste výrazně s věkem respondentů: 25 % mladších 35 let se domnívá, že je dobře informováno, zatímco u starších 35 let je to 37 %, u lidí, kterým je 70 let a více, je to dokonce 52 %. S věkem samozřejmě roste počet těch, kdo se ocitají tváří v tvář smrti, a s tím pochopitelně vzrůstá i pocit zainteresovanosti. Mezi seniory je také více těch, jejichž blízcí se již stali příjemci paliativní péče.

Téměř jeden ze dvou Francouzů (47 %) se domnívá, že paliativní péče je dostupná všem nemocným nebo umírajícím.

Francouzi jsou rozděleni v otázce, zda je lidem vážně nemocným a umírajícím paliativní péče dostupná: 48 % se domnívá, že tomu tak není, zatímco 47 % myslí, že ano. Vyhláška z 22. dubna 2005 ukládá zdravotně-sociálním zařízením pro pobyt lidí starých a postižených, aby vytvořila a uvedla do provozu plán paliativní péče (jak je tomu již ve zdravotních zařízeních). Ve skutečnosti však paliativní péče není ještě všude dostupná. Důvod, proč je téměř každý druhý Francouz přesvědčen, že lidé těžce nemocní a umírající mají přístup k paliativní péči, je nicméně ten, že je tato péče považována za nutnou, ba samozřejmou (89 %), a respondenti si tedy nedovedou představit, že není všem dostupná.

Mezi Francouzi, kteří se považují za špatně informované ohledně paliativní péče, je více těch, kteří si myslí, že ne všem těžce nemocným a umírajícím je paliativní péče dostupná (52 % oproti 43 %, kteří si myslí, že je dostupná všem). Naopak ti, kteří se považují za dobře informované, si většinu myslí, že je paliativní péče dostupná všem (54 % oproti 41 %, kteří si myslí, že tomu tak není).

Pokud by se měli informovat o možnosti získat paliativní péči pro své blízké, obrátili by se Francouzi v prvé řadě na lékaře, který o nemocného pečuje v nemocnici (47 %), případně na svého praktického lékaře (37 %). Menšina by se informovala u svých známých, kteří se již octli v podobné situaci (7 %), nebo přes internet na specializovaných stránkách (7 %). Tento poslední způsob získání informací uvádějí, dle očekávání, většinou lidé mladší 35 let (13 %).