35

Jak dlouho truchlení trvá

Na prožití zármutku každý potřebuje určitý čas a zotavuje se z něj postupně.

Poslední aktualizace stránky proběhla dne 24. 9. 2015, verze pro tisk (tato kapitola)

Zármutek nad smrtí blízké osoby trvá déle, než většina lidí předpokládá. I zde platí pravidlo individuálních rozdílů. Délka zármutku je přitom v každém případě natolik jiná, že odborníci zabývající se touto problematikou o ní prakticky vůbec nehovoří. Obecně se uvádí, že zármutek nad smrtí nejbližších osob trvá alespoň jeden rok. Pro některé lidi se smrt stane skutečností až druhý rok, často své pocity z prvního roku popisují jako otupělost.

Jestliže je někdo schopen znovu se pustit do obvyklých činností, zármutek postupně ztrácí na intenzitě a člověk se „zotavuje“. Překonání zármutku nastává až tehdy, když se člověk naučí žít bez milované osoby a je schopen investovat energii do jiných vztahů.

Zármutek se však může vrátit i po letech v souvislosti s událostmi, jako jsou narozeniny, svátky nebo výročí úmrtí. Zármutek se také může znovu objevit, když někdo dosáhne životního milníku, který původně chtěl prožít s nyní již zemřelou osobou, např. promoce, nástup do nového zaměstnání nebo stěhování do nového bydliště. V takových situacích je určitá míra smutku zcela normální, ale zpravidla netrvá dlouho.

Zdá se, že někteří lidé s mentálním postižením prožívají zármutek i mnoho let po smrti blízké osoby. Mohou se k tomuto tématu stále vracet, mluvit a zesnulém a plakat stejně zoufale jako bezprostředně po smrti blízkého člověka. Pro takovéto chování existuje několik vysvětlení; uvedeme si dvě hlavní:

  • Člověk s mentálním postižením ještě nemusí být „zotaven“ a mohl by tedy potřebovat pomoc při završování procesu truchlení.
  • Okruh přátel a rodiny člověka s mentálním postižením může být malý a hovor o zesnulém mu tak pomáhá být s ním alespoň ve vzpomínkách.

Jestliže mu však takovéto chování brání v tom, aby vedl spokojený život nebo vykonával každodenní činnosti, je dobré kontaktovat odborníka zabývajícího se touto problematikou.


Pokračujte ve čtení