Vydírání ze strany nemocného

Odpověď na dotaz ze dne 8. listopadu 2008 zobrazit původní dotaz
Dobrý den, ráda bych se poradila... Moji tetě byla před 4 lety diagnostikována rakovina prsu. Celou rodinu to pochopitelně zasáhlo, nejvíce pak její dvě dopělé děti a její sestru, moji matku. Teta byla ale vždy velmi silná a optimistka, proto se zpočátku s léčbou velmi dobře vyrovnala. Bohužel se objevily další metastaze, proto nyní podstupuje již třetí chemoterapii. Sama si nedokáži představit, jak strašně náročné to pro ni musí být... Ale velmi náročné je to i pro její děti a mou matku. Poslední dva roky se dožaduje co největšího soucitu, její děti u ní musí být každý víkend, neustále telefonuje všem členům rodiny, vydírá je a snaží se na ně přenést všechny potíže. Naprosto se yměnil i její žebříček hodnot, nejdůležitější v životě je pro ni jídlo a vzhled. Začíná se stávat i velmi autoritativní a ve všech směrech ztrhávat pozornost pouze na sebe. Vyžaduje i velmi časté návštěvy z mé a matčiny strany (bydlíme ve stejném městě), i když pro ni by byla procházka jen prospěšná a pro mne (na mateřské) a matku občas jednodušší. Přitom přes všechno je naprosto soběstačná a velmi silná. Ale všichni jsou dost unaveni a sledují na ni, že není rozhodně psychicky v pořádku, což sama někdy i přiyná, ale kategoricky odmítá jakoukoliv pomoc odborníka. Já samozřejmě částečně chápu, jak je to náročné, ale pro všechny by bylo přínosem, kdyby si "nechala" pomoci. Děkuji předem za odpověď, Jana Nováková
Jana Nováková
Píšete o své tetě, která se obtížně vyrovnává s vážnou nemocí. Uvádíte, že se změnil její hodnotový žebříček, stává se sebestřednou a vydírá členy své rodiny. Z Vašeho psaní je patrná obava o Vaši matku, kterou situace její sestry dost zasahuje a je pravděpodobně už hodně vyčerpaná pozorností, kterou je třeba sestře věnovat.

Dobrý den, paní Nováková,

píšete, že je pro Vaši tetu nyní nejdůležitější jídlo a vzhled. To jsou hodnoty pomíjivé, kterých si chce možná ještě užít, dokud může. V čem je to pro Vás či Vaši matku těžké nebo dokonce ohrožující? Možná jste svou tetu znala jinak a jste nyní zklamaná z toho, jak se změnila. Mohla byste se jí zkusit na tuto změnu zeptat? Třeba by Vám dokázala sama vysvětlit, jak a proč se její životní hodnoty v souvislosti s nemocí proměnily. Zkuste být otevřená jejímu prožívání a vnímání života a jeho darů.

Nevím, co přesně myslíte tím, že Vaše teta vydírá své děti a Vaši matku, případně i Vás. Píšete, že byla vždy velmi silná a optimistická, doposud že je zcela soběstačná, ovšem nyní vyžaduje častý kontakt se svými nejbližšími, kteří na takovou míru blízkosti a sdílení pravděpodobně dříve nebyli zvyklí.

Domníváte se, že by potřebovala pomoc odborníka, jehož návštěvu ovšem odmítá. Z Vašeho psaní mám dojem, že byste především Vy – její příbuzní – potřebovali odlehčit od jejího vyžadování pozornosti a jejích stesků. Trvá to už dlouho a je pochopitelné, že jste z toho všichni unavení.

Na druhou stranu, kdo jiný, než nejbližší lidé by měli být s člověkem, když prožívá strach, úzkost, beznaděj? Právě v tom je hodnota lidských vztahů, být jeden druhému oporou v nejtěžších chvílích. Možná má Vaše teta pocit, že ji odmítáte a že pro Vás měla hodnotu, jen když byla silnou optimistkou, zatímco když s Vámi potřebuje sdílet své trápení, je Vám na obtíž. Nepíšete nic o tom, jestli jste se někdy pokusili jí vysvětlit, jak prožíváte Vy její nemoc a vše, co je s ní spojené.

Napadá mne, že by i Vám, Vaší matce či dětem Vaší tety mohla být k užitku návštěva psychologa, který by Vám pomohl najít způsob, jak s tetou lépe komunikovat a projít tímto náročným obdobím péče o vážně nemocného člena rodiny. Zkuste tuto možnost zvážit.

Přeji Vám hodně síly, lásky a trpělivosti.

Alexandra Lammelová