Tchyně alkoholička neplatí nájem a účty v domě, kde má věcné břemeno. Po smrti mého manžela jsem zůstala sama se dvěma dětmi. Tchyně mě vydírá, že jí musím živit, i když v domě nebydlím. Jak se mohu bránit?

Odpověď na dotaz ze dne 28. 4. 2006 zobrazit původní dotaz

Dobrý den, prosím moc o radu, jak se nenechat vydírat od tchýně-alkoholičky. Bydleli jsme v jednom domě, který jsme s manželem spravili a vše SAMI financovali, tchýně nám na domácnost nijak nepřispívala, stačila vždy vše propít. Pak mi bohužel zemřel manžel a ja zůstala sama se dvěma dětma, půjčkama...a alkoholičkou, která nám udělala se života nesnesitelné peklo.Po dvou letech se mi podařilo konečně sehnat bylení jinde a začít trochu důstojně žít. Ale tchýně, které jsem nechala úplně celý barák, neplatí ani ted elekriku, vodu, pojistku...Dům a všechno je po smrti manžela psané na mě, tchýně má dožití a tak mi tvrdí, že ji musím živit, i když tam nebydlím. A tak mi ted chodí jen upomínky za neplacení. Jak se mohu bránit? Moc děkuji za odpověd.

kleopatra
Pozor, tato odpověď je více než 6 měsíců stará a nemusí proto být již aktuální!

Dobrý den,

z Vašeho dotazu nevyplývá, zda “dožití v domě” bylo zřízeno tchýni na základě dědické dohody či smlouvy nebo ne.

Dožití v domě může být jednou z forem věcného břemene, kterým je zatížen vlastník nemovitosti ve prospěch určité oprávněné osoby.

Občanský zákoník v § 151n, odst. 3 říká, že pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřené náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen náklady nést podle míry užívání.

Zásadně tedy nelze užívat věcné břemeno zcela bezplatně, ale za úplatu, která zahrnuje výdaje spojené se zachováním věci a s jejími opravami. Pokud tyto náklady oprávněný z věcného břemene nenese, získává tím bezdůvodné obohacení, neboť za něj bylo placeno majitelem věci to, co měl po právu platit sám. Stanovení konkrétní podoby této úplaty je přitom věcí dohody oprávněného z věcného břemene s povinným z věcného břemene. Pokud k dohodě nedojde, je na návrh jednoho z nich povinen o této otázce rozhodnout soud.

Jestliže tedy tchýně užívá dům sama, musí nést i náklady na užívání domu sama.

V případě, že by tchýně nadále odmítala hradit náklady na užívání nemovitosti, vznikal by bezesporu hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněné. Pak by bylo možné podat k soudu návrh, aby se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezilo či dokonce zrušilo.

Pokud tchýně neužívá nemovitost na základě zřízeného věcného břemene, je stále povinna hradit náklady na její užívání (faktický nájem). V případě, že by stále odmítala přispívat na provoz, bylo by možné použít jako nejzazší prostředek žalobu o vyklizení nemovitosti.

Rostislav Silný

Dotaz zodpovídá

JUDr. Rostislav Silný

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz