Táta má rakovinu v ústech, praskla mu čelist, je slabý, unavený. Může se uzdravit? Pokud ne, kolik má času?

Odpověď na dotaz ze dne 18. listopadu 2020 zobrazit původní dotaz
Dobrý den táta má rakovinu nevím přesně čeho se týká ale než to zaclo praskla mu čelist pak doktoři objevily nádory a pak už to nabralo rychlý spád dnes už je táta hodně zeslably hodně unavený pořád se mu chce spát nádor na puse se mi vůbec nelíbí doktoři prý už dál nic dělat nebudou tak mám obavy ze už mezi námi dlouho nebude můžete mi prosím odpovědět jestli je šance ještě na uzdravení nebo bohužel kolik mu zbývá času? Děkuji s pozdravem Filip
Filip
Váš tatínek má nádor v oblasti obličeje, je po zlomenině čelisti, onkologická léčba již není v plánu. Slábne, je unavený, spavý. Ptáte se na prognózu, zda je ještě naděje na uzdravení či kolik ještě zbývá času.

Milý Filipe,

z toho, co píšete, si myslím, že bohužel šance na tatínkovo uzdravení již není reálná a že čas, který má před sebou, může být poměrně krátký. Samozřejmě odhady časové prognózy jsou vždy velmi ošemetné, tím spíše u nemocného, kterého jsem nikdy neviděla a informace o jeho zdravotním stavu mám pouze zprostředkované a kusé. Přesněji by Vám zřejmě uměl odpovědět tatínkův ošetřující lékař.

Ale mám strach, že Vaše obavy, že tatínek už s Vámi dlouho nebude, jsou oprávněné. Pokud je to ve Vašich silách, zkuste s ním a event. i s dalšími členy rodiny probrat a naplánovat, jak zajistit další péči. Jak by si to tatínek pro sebe přál? A jste schopni se o tatínka postarat doma i za situace, kdy třeba úplně ulehne a bude potřeba jej přebalovat nebo budete spíše přemýšlet o nějakém lůžkovém zařízení? Bylo by dobré se spojit i s tatínkovým praktickým lékařem a domluvit se, jestli může zajistit léčbu nepříjemných symptomů, případně napsat poukaz na sestřičky z domácí péče, které by mohly chodit ošetřovat tatínkovi defekt v obličeji. Pokud ve Vašem okolí funguje i některý z mobilních hospiců, můžete jej kontaktovat a domluvit se, zda by Vám s péčí o tatínka byli schopni pomoci. Případně oslovit některý z lůžkových hospiců, když by péče v domácím prostředí už byla příliš náročná.

Myslím na Vás i Vašeho tatínka a přeji hodně sil ke zvládnutí této nelehké situace.

S úctou

MUDr. Kateřina Menčíková