Syn je v kómatu, chtějí ho odpojit od přístrojů. Můžeme se s ním rozloučit, odpojit ho sami? Jak to říct 6letému synovi?

Odpověď na dotaz ze dne 27. května 2020 zobrazit původní dotaz
Dobrý den syn je v kómatu už 76 dní v pátek se stala kómplikace že strašně zeslabnul a začal mu odumira mozek vzali ho na CT a tam zjistili odumírání mozku chci se zeptat je možné syna navštívit a rozloučit se s ním než ho odpojí a ještě jedna otázka můžeme si ho odpojit sami syn je ve vegetativním stavu nereaguje na fyzicke podmety a jeho stav se zhoršil jsem úplně na dně beru antidepresiva mám ještě 6 letého klucinou Vasika ale jak mu mám vysvětlit že už se Denis jeho braska nevrátí mi se strašně trápí mě protože syn nevnímá a mi jen čekáme každý pátek na zprávu jak na tom syn je z neděle na pondělí se to zhoršilo bojím se strašně moc na česnek na mě vidět není ale mám to v sobě dekuji mamce od kluku
Martina

Dobrý den,

je mi líto, že se situace Vašeho syna vyvíjí tak nepříznivě.
Nemocnice by Vám měla umožnit návštěvu syna ještě před ukončením podpory jeho životních funkcí, abyste se mohli rozloučit. Pokud to bude možné, je to nejlepší, co v dané situaci můžete udělat. Je třeba se s personálem domluvit, aby s návštěvou počítal a poskytl Vám prostor a čas pro potřebné loučení. Vy sami nemůžete syna „odpojit“, tyto úkony může udělat výhradně lékař. Záleží na nemocnici a lékaři, zda by Vám umožnili u toho být, vždy záleží na mnoha okolnostech.

Chápu, že jste, jak píšete, na dně. Proto také může být sdělování zprávy o umírání Vašeho syna tomu mladšímu komplikovanější. Vašík určitě potřebuje základní nezkreslené informace o tom, že jeho bratr utrpěl zranění, které je pravděpodobně neslučitelné se životem a sdělit mu, co se teď děje. Je opravdu těžké představovat si, že říkáte mladšímu bráškovi, že ten starší už se domů nevrátí, určitě to pro něho bude bolestné. Zároveň je to pravdivé a důvěryhodné. Kdybyste mu neřekli pravdu, bude fakt ztráty také bolestný a ještě může být zmatený nebo ztracený v tom, že nebude situaci rozumět nebo si ji nějak špatně vyloží po svém. Když se věci dozví tak, jak jsou, může se spolehnout na to, že s ním jako rodina počítáte, berete vážně jeho porozumění světu a bude vědět, že podstatné se dozví a může těžké věci prožívat s Vámi. I on se může nějak s bráškou rozloučit. Rozumět situaci a vědět, že rodiče zajímá, aby to také zvládl, je pro děti velmi podstatné. Když jsou z informací vynechány, často to pro ně dělá situaci ještě horší. Pokud máte sílu mu to sdělit sama, je to určitě vhodné. Zároveň si představuji, že to na Vás může být moc a tak můžete zkusit požádat někoho z blízkých lidí, někoho, komu důvěřujete, aby Vašíkovi řekl, co stalo a děje. Může to sdělit za Vaší přítomnosti, abyste věděla, co přesně synkovi blízký člověk řekl anebo to může proběhnout i bez Vás, pokud byste se na to necítila. Takový člověk se může stát pro nějakou dobu Vašíkovým průvodcem, může mu také vysvětlovat, co se děje s Vámi a na chvíli Vás zastoupit, abyste to všechno nějak prošli. Může tam být pro něho. Co Vám půjde s Vašíkem projít sama, na co se budete cítit, udělejte, ale neváhejte požádat o pomoc, protože jste zároveň maminka chlapce, který odchází a zároveň maminka malého kloučka a to možná někdy bude těžké skloubit. Pokud Vás může některý příbuzný nebo přítel zastoupit, určitě si to občas dopřejte, aby bylo o Vás i Vašíka co nejlaskavěji postaráno.

Zuzana Vondřichová