Pečuji o sousedku v závěru života, která odmítá hospitalizaci. Jak se mám zachovat a co mám dělat?

Dobrý den, prosím o radu. Mám sousedku, nikoho nemá a já o ní pečuji. Z vlastní vůle, protože je mi jí líto. téměř 2 roky denně k ní docházím. Prodělala minulý rok rakovinu prsa, které jí celé odoperovali. Od té doby nechce k lékaři. Ani na ozařování nešla, nešla nikam. Jenže její zdravotní stav se velmi zhoršil. Pořídila jsem jí polohovací postel, o berlích stále došla pouze na wc a ke stolu, kde má počítač a koukala na filmy a sledovala dění ve větě, atd .před 14 dny ,se její zdrav.stav velmi zhoršil. přestává chodit, pořídila jsem chodítko a toaletu do pokoje. Ujde s chodítkem pouze 1 m k toaletě. ztratila veškerý zájem a na počítač už nejde. leží, pospává. Nutím jí pít, jíst. Pije a jí velmi málo. Většinu vyzvrací, hodně kašle a plive hleny, není to kašel z nachlazení, ale spíše z dávení, a plivání. prosila jsem jí ,že zavolám záchranku, nechce do nemocnice, stále říká, že by jí tam stejně oddělali a jestli má umřít, tak doma. Hlava jí stále myslí dobře, navíc má pejska a ten je pro ni oporou..Zašla jsem za jejím obvodním lékařem. Prosila jsem ho zda by přijel a podíval se na ní. Řekl mi, že nejezdí po pacientech a že musí být hospitalizována, napsal mi papíry na příjem na internu a sanitku. Ale paní odmítá, zakázala mi sanitku volat. Zkusila jsem hospic i charitu. Tam byli ochotní, ale potřebují doporučení lékaře, Zdravotní sestra z charity, říkala, že by ji mohli zavodnit infuzemi, ale musí být doporučení lékaře a musí tyto infuze napsat. Znovu jsem navštívila obvodního lékaře, zda by napsal doporučení, ne ,nenapsal. Řekl, že je nutná hospitalizace, nebo ať sestra z charity zavolá sama. Ona to zkusila a i jí lékař odmítnul. Trvá na hospitalizaci a paní nechce. Takže jsem to vzdala a dál se starám. Je to náročné, ale zvládnu to. Jen vidím jak mi sousedka odchází před očima. Paní je 74 let. Je pravda, že mi něco odkázala v závěti. Ale nechci jí nechat takhle se trápit, je mi jí moc líto. Snažím se s ní být co nejvíc. A také se bojím reakce sousedů, kteří ví ,že o ní pečuji. Až se stane to nejhorší, aby mě někdo neobvinil, že jsem jí nenechala odvézt do nemocnice, neposkytla jí pomoc. a neměla jsem ještě problémy se zákonem. Je to velmi těžká situace. Paní mám ráda, přirostla mi k srdci a beru ji jako rodinu. Ona to ví a je za to vděčná. Je mi jí moc líto. Každý den jí prosím, že aspoň do nemocnice na vyšetření a hospitalizaci může odmítnout u nich. Ale nechce o tom slyšet. Můžete mi nějak poradit.? Jak se zachovat. Co dělat? Moc děkuji . Petra

Shrnutí dotazu

Píšete nám o Vaší sousedce, která má onkologické onemocnění a o kterou pečujete. Minulý rok proběhla operace, ale od té doby již nechce chodit na vyšetření k lékaři. Její zdravotní stav se v poslední době hodně zhoršil. Přestává chodit, nemá chuť k jídlu, zvrací, je velmi zahleněná, pospává během dne. Píšete, že odmítla, abyste zavolala záchrannou službu. Její praktický lékař odmítá přijít na návštěvu a doporučuje pouze hospitalizaci. V hospici a Charitě Vás odmítli, protože vyžadují doporučení lékaře, které nemáte. Máte obavy, abyste nakonec neměla problémy, že jste paní neposkytla dostatečnou péči. Je Vám velmi blízká a situace je pro Vás velmi těžká. Ptáte se na doporučení, jak se v dané situaci nejlépe zachovat a co máte dělat.

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

je mi líto, že je Vaše blízká paní takto vážně nemocná a že jste postavena v péči do velmi náročné situace. Chcete nemocné paní vyjít vstříc a splnit její přání zůstat doma, ale nenacházíte potřebou podporu a péči. Velmi si cením Vaší snahy paní splnit to, co si přeje a Vaší obětavé péče.

Jak popisujete příznaky, které nemocná paní má, tak se zdá, že se jedná o závěrečnou fázi onemocnění. Nemocní v této fázi přestávají jíst, jsou spavější a postupně ztrácejí sílu. Ideální by bylo, kdyby se Vám podařilo zajistit domácí hospicovou péči, která poskytuje specializovanou paliativní péči, jež může nemocné paní pomoci s nepříjemnými příznaky. Z toho co píšete, se ale zdá, že jste již podobnou službu zkoušela kontaktovat, ale požadovali v ní doporučení lékaře. Infuze mohou být v určitých případech řešení, ale u pacientů v závěru života mohou naopak znamenat zátěž. Doporučila bych Vám znovu kontaktovat nejbližší domácí hospic nebo ambulanci paliativní péče (některé fungují také terénně), popsat příznaky, které jasně indikují, že se jedná o pacienta, který potřebuje paliativní péči.

Co se týče Vaší obavy, abyste neměla potíže z neposkytnutí dostatečné péče. Jelikož nejste příbuzná a díky dalším okolnostem ve Vašem vztahu s nemocnou paní, by bylo dobré, abyste s paní její přání sepsaly a ona je podepsala. Je nutné, aby u toho byly dvě osoby, jako svědci, které nemají na situaci žádný zájem. Vždy se přihlíží k přání nemocného, i kdyby to znamenalo, že bude bez zajištěné péče.

Doporučovala bych Vám případně zavolat do naší poradny, kde můžeme Vaší situaci detailněji probrat a případně Vás nasměrovat na konkrétní služby a pomoc.

Moc Vám přeji, aby se Vám podařilo zajistit péči nebo péči zvládnout podle Vašich představ.

Za poradnu s přáním mnoha sil

Olga Stránská

Provoz poradny je financován z grantů a darů

Od roku 2005 jsme odpověděli na více než 5 250 dotazů. Pomáhejte s námi.

Rozvoj a redesign portálu Umírání.cz proběhl za podpory Nadačního fondu UNIQA v Nadaci Pontis

  • Nadační fond Uniqa
  • Nadácia Pontis
Newsletter

Odebírejte novinky z organizace Cesta domů

Odebíráním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Cesta domů je nezisková organizace, která od roku 2001 poskytuje v nepřetržitém provozu odbornou multidisciplinární péči lidem na konci života. ©Cesta domů, 2026. Obsah webu je chráněn autorským právem. Bez předchozího souhlasu není možné texty, fotografie ani další obsah dále šířit či komerčně využívat.

Cesta domů, z.ú.,
Heleny Kočvarové 1,
140 00 Praha 4
  • IČO: 265 28 843
  • DIČ: CZ 26528843