Pečuji o ještě docela soběstačnou maminku, ale je to vyčerpávající, brečívám. Jak to zvládnout?

Dobrý den,

na jednu stranu obdivuji, jak o maminku pečujete, že se jí plně věnujete. Zároveň myslím také na Vás a Vaše síly. Představuji si totiž, že společné intenzivní soužití maminky a dcery v dospělosti může být pěkné, ale současně i velice náročné, a to i bez potřeby péče. Píšete, že se vše snažíte přehlížet. Neumím si představit, co tím konkrétně myslíte, ale mám představu, že se snažíte nereagovat na to, na co byste jinak reagovala a plníte si tak pomyslný pohár, který časem přeteče a přijde pláč, který nejde zastavit. Myslím, že v takové situaci může být pláč úlevný a je dobře si ho dovolit.

Ráda bych Vás podpořila v tom, abyste hledala i nějakou podporu pro sebe. I s ohledem na to, že maminka bude péči potřebovat i v budoucnu a Vaše vyčerpání dlouhodobou péčí by Vám takovou péči mohlo znemožnit. Pro začátek bych Vám doporučila poradit se v nějaké poradně pro pečující, jak zorganizovat péči tak, abyste měla i čas na odpočinek, na to změnit na chvilku ovzduší. Nemusíte být s maminkou neustále jen Vy, existují možnosti pomoci i ve chvíli, kdy není nikdo z rodiny, kdo by pomohl. Nevím, kolik informací z této oblasti už máte, nicméně existuje Příspěvek na péči. Ten lze pak využít na pečovatelskou službu, která Vás může vystřídat, pomoci s jídlem, hygienou, může vozit obědy. Existují i krátkodobé pobytové služby. Vše záleží na tom, co je pro Vás a maminku přijatelné využít. Radu o službách i nabídku psychické podpory najdete v poradnách pro pečující, např. Život 90.

Přeji Vám mnoho sil.

S pozdravem

Veronika Drnková