Maminka umírá na rakovinu, jen leží, nekomunikuje. Vnímá mě, když jí povídám, mažu ji a hladím ji?

Dobrý den, paní Matviaková,

pečujete o svou umírající maminku. Má rakovinu v terminálním stadiu, je ležící a nekomunikuje. Ptáte se, zda Vás vnímá, když jí povídáte a staráte se o ni.

Nejprve bych ráda ocenila Vaši starost a péči o maminku v posledních chvílích jejího života. Představuji si, jak náročné pro Vás může být jí nablízku a přitom od ní mít minimální zpětnou vazbu. Je pochopitelné, že Vás napadá, jestli Vás a Vaši starostlivou péči vnímá.

Na Vaši otázku bohužel neznáme přesnou odpověď. Z výpovědí lidí, kteří byli klinicky mrtvi a zase se vrátili k životu, víme, že člověk, i když není z našeho pohledu při vědomí, všechno slyší. Sluch je zároveň poslední smysl, který mizí. Proto bych Vás chtěla moc podpořit, abyste mamince povídala a pověděla vše, co je teď potřeba říct. Velmi pravděpodobně Vás bude vnímat, jen nemá sílu pro navázání kontaktu. Pokud máte pocit, že mamince jsou doteky příjemné, mohou slova nahradit i jemné doteky a pohlazení.

Přeji Vám dobrý čas s maminkou a hodně sil v čase nadcházejícím.

S úctou

Eliška Hronešová