Bratr má leukémii, je ženatý, má dítě. Lékařka navrhla psychofarmaka, péči doma a nesdělení pravdy. Je to správné?

Dobrý den, Veronika,

víte, to je velmi individuální a není jeden univerzálně správný názor. Já osobně jsem na straně upřímnosti, otevřenosti a pravdivosti. Až se to jednou bude týkat mne, budu chtít, aby mi říkali pravdu. Ale jsou lidé, kteří si výslovně přejí pravý opak. Další věc je, že záleží na tom, jak se o tom bude mluvit, jak citlivě a vhodně to bude bratrovi sdělováno. Taky bude důležité dobře reagovat na jeho reakce - empaticky, s pochopením, s akceptováním jeho emocí. Ty první reakce mohou být všelijaké. Vy jste jeho sestra, vy ho znáte. Předpokládám, že znáte i jeho ženu. Bylo by dobré mluvit i s ní a s ní hledat ten správný postup a způsob. Já osobně jsem pro jednoduchost, srozumitelnost a pravdivost. Vy jste jeho sestra, bude správné to, co budete vy jako správné cítit a o čem budete přesvědčená. Nechte si to projít hlavou, utvořte si jasný názor a pak už se nechte vést svým srdcem, citem i rozumem.

Ohledně možností vedení rozhovoru v situaci, v jaké jste s bratrem, se můžete obrátit na některou z hospicových poraden (bývají při většině mobilních či lůžkových hospiců) nebo třeba na linku Amelie, kde jsou rovněž zvyklí pracovat s onkologicky nemocnými a jejich blízkými.

Váš Jiří Černý