z médií

Kdo je smutný, lehce onemocní

Netrap se, jinak onemocníš. Tuto větu často slýcháme i od lidí, kteří nemají žádné lékařské vzdělání. Vědecké objevy poslední doby jim dávají stále více za pravdu.

Odborné analýzy dokazují, že šťastní lidé žijí déle a vážné choroby je zpravidla obcházejí. Ukazuje se třeba, že ti, kteří již kolem čtyřicítky umírají na rakovinu, mají často psychické problémy, se kterými se nedokáží vyrovnat. Smutní nebo zlostní lidé jsou také více ohroženi srdečními nemocemi. Američtí vědci například zjistili, že negativní emoce vedou v lidském organismu ke zvýšené tvorbě bílkoviny pod názvem CRP. Ta může způsobit různé zdravotní potíže. Krevní testy prokázaly, že lidé, kteří nejsou v psychické pohodě, mají v těle až trojnásobně vyšší hladinu této látky. Když se k tomu přidá i zvýšený podíl agresivních stresových hormonů kortizolu a noradrenalinu, cévy a srdce jsou v ohrožení.

Nemocná duše rovná se nemocné tělo

To, že když je nemocná duše, trpí tělo, věděli lidé ostatně již dávno. „Svírá se mu žaludek, má knedlík v krku, tíží ho na hrudi,“ těmito fyzickými příznaky se často popisoval duševní stav. Moderní věda dnes jen potvrzuje, že dobře vyladěná psychika je pro zdrví nevyhnutelná. „Pozoruhodné jsou například studie, které zjistily, že takzvané tenzní bolesti hlavy se masivně vyskytují u mladých lidí kolem dvaceti let, kteří se přestěhovali z venkova do městských aglomerací v rychle se rozvíjejících zemích Jižní Ameriky,“ popisuje lékař Vladislav Chvála z libereckého Střediska komplexní terapie psychosomatických poruch, jak může na lidi působit například výrazná změna prostředí. Lékaři z Kalifornie zase loni zjistili, že psychické trauma se projevuje stejně jako fyzická bolest, protože reakce v obou případech zprostředkovává stejný neurologický systém.
Bolesti hlavy, kožní problémy, astma, infarkty nebo nádorová onemocnění. Všechny tyto potíže by si v mnoha případech mohly napsat společného jmenovatele – emoční napětí. „Organismus odpovídá na stres komplexní reakcí, která je řízena centrálním nervovým systémem,“ popisuje působení stresu lékař Jan Hnízdil z Oddělení psychosomatické rehabilitace a léčby bolesti pražské Psychosomatické kliniky. Impulzy z mozku se pak přenášejí do míchy a k jednotlivým orgánům. Dochází přitom k vyplavení látek a hormonů, které zhoršují činnost jednotlivých orgánů. Tělo na stres podle Hnízdila reaguje i mobilizací energetických rezerv nebo svalovým napětím. To všechno je má připravit na vyrovnání se s náročnou situaci. Pokud je stres krátkodobý, nic se neděje. Škodí douhodobé napětí. „Svalové napětí organismus brzy vyčerpá, dostavuje se pocit únavy a řada poruch. Typickým příznakem je pocit bolestivého napětí v oblasti šíjových a bederních svalů,“ jmenuje Hnízdil. „Pacienti si často stěžují i na bolesti a točení hlavy, pocit nejistoty, hučení v uších, mravenčení prstů horních končetin, tlak na hrudi, stavy dechové tísně, svírání hrdla, celkovou slabost a náchylnost k infekčním chorobám,“ dodává. Když se vám zdá, že se nemůžete dostat z rýmy a kašle, místo návštěvy lékarny se zamyslete,zda se něčím netrápíte. Stres totiž oslabuje i imunitní systém a ten se pak nedokáže vyrovnat ani s banální rýmou, z níž se může stát chronická nemoc. A z neškodného zánětu se někdy může vyvinout i rakovina. Muži podle Chvály na zátěž často reagují ischemickou chorobou srdce nebo se u nich vyskytnou žaludeční vředy. U žen se zase objevují žlučové koliky.
Podle Chválových slov jsou ale všechny příznaky stresu normální, pokud je lidé vnímají jako přirozenou reakci na zlost nebo pocit bezmoci. „Pokud však nemáme schopnost rozpoznat emoci, která tuto bouři spustila, nebo jsme naučeni považovat tyto výkyvy za nemoci, hrozí nám, že se staneme pacienty,“ varuje odborník.

Něco na tom bude

Stále více českých lékařů přiznává, že „něco“ na tom bude. Většina z nich si ale psychického stavu pacienta nevšímá a předpisuje tuny nic neřešících léků. V řadě medicínských oborů dnes podle Hnízdila narůstá počet „nevysvětlitelných chorob“, tedy případů, kdy pacient absolvuje nespočet vyšetření, ale nic mu nezjistí. „Podle lékařů je tedy zdravý, i když se cítí nemocný.“ Britští lékaři dospěli v rozsáhlé studii k závěru, že drtivá většina nevysvětlitelných chorob vzniká ztělesňováním, tedy somatizací psychických obtíží. „Tyto příčiny neodhalí sebedokonalejší technika, ale jedině zasazení zdravotních obtíží do složité sítě souvislostí pacientova života,“ vysvětluje Hnízdil. Seriózních pracovišť, která by se zabývala psychosomatickými problémy, je ale v Česku velmi málo. “ Potíž je i v tom, že do výzkumu vrhají nejvíce peněz farmaceutické firmy, proto je dnes tak silná tendence vše vysvětlovat jen biologicky,“ myslí si Chvála. „Psychosomatická medicína u nás byla po skončení druhé světové války zanedbávána. Poznatky, které především pod vlivem psychoanalýzy nashromáždily předválečné generace lékařů, byly nejprve zpochybňovány a později víceméně zapomenuty,“ uzavírá Chvála.


Za co také může nemocná duše

Bolesti hlavy

  • migréna 
  • tenzní („tupá“) bolest hlavy 
  • tuhnutí a bolest šíjových svalů

Srdeční a cévní problémy 

  • zrychlení tepu a zvýšení krevního tlaku 
  • zvýšení krevní srážlivosti 
  • ateroskleróza, infarkt, mozková příhoda

Kožní problémy 

  • chronická kopřivka, psoriáza 
  • ložiskové vypadávání vlasů 
  • akné, opary, svědění

Žaludeční potíže 

  • zažívací obtíže 
  • vředové nemoci 
  • žaludeční nervóza

GABRIELA BACHÁROVÁ

Lidové noviny, 03. 05. 2005

Článek připravil/a:
Redakce Umírání.cz