Hospic: Nevyléčitelně nemocní mohou poslední dny strávit i doma

Pro těžce nemocné lidi, kterým zbývá maximálně několik měsíců života a jimž už lékaři nedokáží v nemocnici pomoci, existují v České republice hospice.

Jedná se o místa, kde v civilním prostředí, jež tak trochu připomíná klasický penzion, mohou pod dohledem sester, lékařů a psychologů pacienti důstojně zakončit svůj život. Anebo přečkat několik dnů či týdnů, než se jejich blízcí zařídí tak, aby se o nevyléčitelně, obvykle onkologicky nemocného, mohli postarat doma.

„Rodina jednoduše pošle email nebo zavolá,“ popisuje jednatelka jednoho z hospiců — Hospice v Mostě — Blanka Števicová způsob, jak se nemocný do této instituce přímo z nemocnice dostane.

Ačkoliv budova mosteckého hospice na první pohled místo, kde se umírá, nepřipomíná, na otázku, jaké jsou tu čekací doby na místo, Števicová odpovídá: „Žádné, maximálně týdenní. Příroda to tak zařizuje.“

Měsíční poplatek se v mosteckém hospici řídí výší příjmů klienta — dělá od 180 korun po 360 korun na den. Vzhledem k tomu, že cílem hospicové péče je maximálně možné zlepšení kvality života nemocných, na návštěvu sem můžete přijít třeba i v noci. „Z toho samého důvodu si nemocný může do hospice vzít i blízkého člověka. Vítány jsou též návštěvy dětí,“ konstatuje Blanka Števicová.

Důstojně a spolu: myšlenku hospicové péče ještě trochu posunulo Hospicové občanské sdružení Cesta domů. Lidem z Prahy, kteří zváží všechna a pro a proti a nakonec se rozhodnou být s blízkým doma až do poslední chvíle, Cesta domů s péčí pomůže všemi myslitelnými způsoby: zdravotní i psychosociální podporou. „Zdravotnické služby domácího hospice si můžete představit trošku jako nemocnici doma. Máte k dispozici sestru a lékaře, noční a víkendovou pohotovost, psychologa a půjčené zdravotnické pomůcky, například postele či kyslíkové přístroje,“ vysvětluje ředitelka Cesty domů Martina Špinková.

Rodině je k dispozici lékař, který kvalifikovaně pomáhá nemocnému od bolesti, a také „vlastní“ zdravotní sestra. Té může rodina kdykoliv zavolat a probrat s ní situaci, pacienta doma také ošetřuje. Pokud je potřeba pomoc lékaře, dorazí i on. Rodina může využít i služeb sociálního pracovníka nebo dobrovolníků, kteří pomáhají rodině s nočním bděním u umírajícího. Pro přijetí do péče, za niž pak rodina platí částku 500 korun měsíčně, má Cesta domů několik podmínek: nemocný musí být v Praze, aby byl pro personál Cesty domů dosažitelný. Dále potřebuje mít lékařské potvrzení, že pacienta už není možné dále léčit, a předepsání léčby příznaků neboli paliativní léčby. „V rodině také musí být někdo, kdo převezme odpovědnost za stálou přítomnost u pacienta,“ dodává Martina Špinková. To ale v praxi neznamená, že by se od nemocného nemohl vůbec hnout. V případě, že si rodina potřebuje od psychicky velmi náročné péče o příbuzného odpočinout, odjet na chalupu či prostě si vyjít s přáteli, nastupuje dobrovolník, kterého zajistí občanské sdružení.

V péči má Cesta domů najednou asi 1216 pacientů, letos jich domácím hospicem prošlo asi sedmdesát. V průměru se o pacienta starají asi měsíc

„Ať už jde o dny či několik měsíců, všem pacientům je společné to, že s jejich rodinami jim zbývá jen krátký, omezený čas. Většinou ale mají ještě hodně toho, co potřebují dořešit a dopovědět. Proto je samozřejmě velmi důležité, aby neměli velké bolesti, aby nebyli úzkostliví či neměli tělesné obtíže. Cesta domů se prostě snaží, aby pacient a rodina mohli tuto velmi důležitou fázi života prožít dobře, důstojně a spolu,“ uzavírá.

Kurz péče o nemocného

Jak přemístit nemocného z lůžka? Jak ho obléci? Jak ošetřit proleženiny? Jak používat zdravotnické pomůcky? Kam se obrátit pro radu či pomoc? Pro všechny, kteří se chystají postarat se o nemocného člověka doma, pořádá Oblastní charita Červený Kostelec 11.-14. 8. kurz domácího ošetřování. Stojí 380 Kč a nezahrnuje ubytování a jídlo. Více informací na telefonu 491 420 121 nebo na adrese www.pecujici.cz

K přijetí do hospice je třeba potvrzení od lékaře, že pacienta není už vůbec možné dále léčit.

Mladá fronta DNES; 25.7.2008; Rubrika: Zdraví; Strana: 06; Autor: (has)

Článek připravil/a: Redakce Umírání.cz