Dědictví - základní informace

Smrt je nepochybně velmi bolestná událost v životě každého z nás. Období po smrti blízkého člověka není jen dobou truchlení a zvykání si na novou realitu bez zemřelého, ale zároveň je také třeba v tomto období řešit dědictví po zemřelém. Předkládáme zde základní informace o dědickém řízení, které vám pomohou orientovat se a usnadní vám tak nelehké období po smrti blízkého člověka. 

• Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele (zemřelého). Dědí se ze zákona, ze závěti nebo z obou těchto důvodů.
• Řízení se zahajuje bez návrhu na základě úmrtního listu, který soudu zašle matrika.
• Notář je ve funkci soudního komisaře pověřen soudem k vyřízení dědictví. Úkony notáře jsou hrazeny dědicem (případně společně všemi dědici). Výše odměny notáře záleží na ceně majetku.
• V dědickém řízení notář jako první kontaktuje dědice, většinou to bývá osoba, která se postarala o pohřeb zůstavitele, a sdělí, co bude třeba pro vyřízení dědictví učinit.
• Soudní komisař musí vyrozumět dědice o jejich dědickém právu a možnosti dědictví odmítnout ve lhůtě jednoho měsíce. Zároveň se dotáže na zůstavitelovy osobní (např. zda měl zůstavitel nějaké potomky) a majetkové poměry (např. zda zanechal nějaký movitý či nemovitý majetek).
• Pokud se děje vypořádání dědictví dohodou, což je nejčastější forma, pak musí být uzavřeno před notářem.
• Dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí.
• Dědic, který nabyl dědictví, má povinnost zaplatit dědickou daň. Od daně dědické jsou osvobozeni příbuzní v řadě přímé a manželé. Základ daně (věci movité, byty a nebytové prostory, věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české a cizí měně, majetková práva a jiné majetkové hodnoty) se snižuje o zákonem stanovené položky (např. přiměřené náklady spojené s pohřbem, odměna a hotové výdaje notáře, prokázané dluhy zůstavitele, které přešly na dědice zůstavitelovou smrtí).
• Daňové přiznání k dědické dani se podává místně příslušnému finančnímu úřadu (podle místa bydliště zemřelého) do třiceti dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o skončení dědického řízení. Daň je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.
• Občanský soudní řád nestanoví žádnou lhůtu, ve které je notář povinen provést vyřízení o dědictví potřebné úkony.
• V případě, že dědic nemá dispoziční právo k bankovnímu účtu zemřelého či chce disponovat s jiným majetkem náležejícím do dědictví, přesahující rámec obvyklého hospodaření, musí tak činit jen se svolením soudu.

Autory textu jsou právníci JUDr. Rostislav Silný a Mgr. Petra Bielinová.

Dotazy, které se týkají pohřebného, dědického řízení, závěti a další můžete poslat do poradny na www.pohreb.cz.