Zhoubný nádor ucha

Odpověď na dotaz ze dne 26. 6. 2014 zobrazit původní dotaz

Dobrý večer, dnes mi bylo sděleno, že můj přítel určitě Vánoc nedožije.Je mu 49 let, Maligniblastom na boltci ucha uspěšně loni v září vyoperován,bez nálezu na uzlniách, Ted bojuje s celým tělem,leží v NJ, oslabený,lékaři dělají co můžou, krevní destičky chybí,ledviny trochu dle Dr zpravily.Nevím,jak dlouho tu se mnou partner bude,ani jsem to nechtěla od paní MuDr slyšet, nebot furt věřím, možná naivně,na zázraky...Malinoblastom na boltci ucha, vše pak vyoperováno, mizní uzliny vzaty, pak bez následku, a do půl roka toto.Nemohu tomu uvěřit,že ta rakovina tak rychle postoupila.K tomu prý mts na játrech.Zítra MR mozku,dnes kostní dřen brali.Nevím, proč toto píšu,snad otázka, co mám dělat!Jak mému příteli pomoci, prosím, napište nějkou pěknou odpověd, děkuji

Jaroslav

Píšete nám v zoufalé situaci — Váš 49-ti letý přítel umírá na zhoubný nádor ucha. Je pro Vás neuvěřitelné, že se něco takového mohlo stát. Nádor byl úspěšně odoperován, vše se zdálo v pořádku — a teď lékaři objevili metastázy nádoru v játrech a v uzlinách. Nevíte, jak příteli pomoci.

Milá Jaroslavo,

jsou životní situace, ve kterých se můžeme pohybovat jako v hrozném snu, jen krok po kroku se můžeme smiřovat se skutečností. Musíme v něco věřit, i kdyby to měl být zázrak, abychom takovou situaci vůbec mohli zvládnout. Zároveň se snažíme, stejně jako teď Vy, ze všech sil se se situací vyrovnat a být oporou druhým jak jen to je možné.

Ptáte se, co můžete pro přítele udělat. První, i když možná ten nejtěžší krok může být otevřený rozhovor, nebo spíše rozhovory. Podělit se o své obavy, strachy, ale i naděje a přání. Nebát se mluvit o tom, co přítel o své nemoci ví, jak moc je informován a jak moc informován být chce. Co by si přál, čeho se bojí, v co doufá, co by naopak nechtěl… Otevřít taková témata je velmi náročné, obavy z emocí, ze slz, ze zranění nebo beznaděje mohou stavět silné zdi mlčení mezi nemocným a jeho nejbližšími. Přitom tyto zdi často stavíme v té nejlepší víře a snaze naše nejbližší chránit.

Určitě je dobře nebýt v takové situaci sama. Neváhejte se obrátit o podporu na svou rodinu, kamarády, známé, ale i profesionály. I Vy sama byste měla mít možnost podělit se o Vaše obavy a přání. Na některé věci je opravdu lepší nebýt sám. Podpora profesionála — psychologa, psychoterapeuta nebo duchovního může být nesmírně cenná. Pro Vás i pro Vašeho přítele.

Můžete se obrátit o rady a pomoc také na lékaře specialistu na paliativní medicínu, na pracovníky lůžkového hospice nebo mobilního hospice, kteří pracují s nevyléčitelně nemocnými a jejich rodinami.

I když se může čas, který prožíváte, zdát zcela nesmyslný a plný bolesti a zoufalství, věřte mi, že stejně tak může být vyplněn také vzájemným pochopením, laskavostí, pomocí i radostí. Jakkoli se to může zdát neuvěřitelné, může takový čas mít i hluboký smysl.

Myslím na Vás i Vašeho přítele, neváhejte se na nás v případě potřeby znovu obrátit.

MUDr. Irena Závadová

Dotaz zodpovídá

MUDr. Irena Závadová

MUDr. Irena Závadová

lékařka

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz