Zhoršující se bolesti hlavy i celého těla, které dovádějí až k myšlenkám na smrt

Odpověď na dotaz ze dne 6. února 2014 zobrazit původní dotaz
Vice nez 5 let resim bolesti ktere se mi pomalu rozsiruji z hlavy do celeho tela. Zadny z doktoru zubar, ORL, neuro, Imunolog, Endokrinolog, mi nedokazal pomoci.Mam 4 letou dceru a nemuzu vydrzet s predstavou ze nebude mit tatu. V praci (kancl) uz jen prezivam a stale nevim co bude a mam uz i myslenky na smrt. Intervaly navalu bolesti se zkracuji a zesiluji. 1. Nevim zda kdybych si vzal treba mesic dovolene, jestli existuje zarizeni kde by me udelaly vsechny testy meho zdravotniho stavu, at to stoji co chce. 2. Pokud by nebylo pomoci, lze umirat doma? Existuji nejake preparaty abych mohl umrit doma, nabo aspon jinde nez v nemocnici? 3.Jina rada?
Leon
Popisujete zhoršující se bolesti hlavy i celého těla, které Vás dovádějí až k myšlenkám na smrt. Lékaři, kteří Vás vyšetřovali, Vám nepomohli a Vy se bojíte, že zemřete a neuvídíte vyrůstat svou dceru.

Vážený pane Leone,

nevím, jestli Vám můj názor pomůže, ale věřte mi, že ze zkušenností vím, že existují lidé trpící stejnou měrou jako Vy. Pro moderní medicínu je bolest špatně uchopitelný příznak, který nelze nijak zobrazit ani změřit. Pacient cítí a popisuje bolest. Lékaři se musejí spoléhat na popis nemocného. Pokud pak během vyšetřování neodhalí žádnou příčinu pro bolestivý stav, bývají úplně stejně frustrováni jako nemocný sám. Odesílají potom nemocného od jednoho odborníka ke druhému, od jednoho specialisty k dalšímu. To může vyvolat a posílit obavy nemocného, že jeho stav je skutečně život ohrožující a že lékaři nemohou zjistit příčinu a začít ho konečně účinně léčit. Dalším společným znakem tohoto typu nemocných je to, že velmi často nezabírají léky proti bolestem, nebo zaberou jen velmi krátce a pak již nepůsobí.

Specialisté, které jste vyjmenoval,  jsou přesně Ti, kterým takoví pacienti často projdou rukama, aniž se přijde na příčinu bolestí. Ptáte se, zda existuje možnost nechat si udělat „vsechny testy meho zdravotniho stavu“. Taková možnost sice existuje, ale jsem pevně přesvědčená, že ani opakovaná vyšetření s detailním rozborem krve nebo vyšetřením typu CT (computerová tomografie) nebo MR (magnetická rezonance) nebo další sofistikované moderní metody u Vás žádnou příčinu typu zánětlivé onemocnění, nádor, vada neodhalí. Je vysoce pravděpodobné, že pokud byste trpěl některou závažnou, život ohrožující nemocí, už by se na to bylo přišlo. Další a další vyšetřování může vést jen k tomu, že se nakonec na „něco“ přijde. Obvykle je toto „něco“ označeno za původ bolestí (například kostní výrůstky, cysty – dutinky naplněné tekutinou, neobvykle uložený orgán) a následuje třeba operace, která ale obtíže nemocného neodstraní a často je jen dále zhorší.

Tím ale rozhodně nechci popřít, že trpíte obrovskými bolestmi, které se postupně zhoršují a zhoršují. Vaše bolesti jsou zcela nepochybně reálné, jen jejich podkladem není žádá nemoc ve smyslu, ve kterém nemoci rozumí dnešní moderní medicína.

Pokud jde tedy o bod 2, pak se domnívám, že nemusíte mít obavy z toho, že v dohledné době zemřete. Ale abych odpověděla na Vaši otázku: ano, je možné zemřít doma, mezi svými a je možné umírajícímu poskytnout veškerý komfort i léky v domácím prostředí. Obvykle s pomocí takzvaného mobilního, čili domácího hospice.

Nakonec se ptáte na nějaký jiný nápad. Někteří nemocní zkoušejí alternativní medicínu, například akupunkturu, homeopatii nebo třeba léčitele. Ale i jejich účinek může být přechodný. Myslím si, že pomoci by Vám mohla soustavná a především dlouhodobá podpora psychologa či psychoterapeuta, který pracuje s psychosomatickým pohledem na člověka. A teď jen znovu opakuji: věřím, že Vaše bolesti jsou skutečné a že Vás neuvěřitelným způsobem sužují. Psycholog či psychoterapeut Vám bolesti nemá vymluvit, ale má a může skutečně pomoci se na ně podívat jinak, hledat cestu, jak s nimi naložit dál. Může a nemusí se podařit je zcela odstranit, ale může se podařit dostat Vaše bolesti pod kontrolu.

Doufám, že najdete znovu odvahu, naději i smysl ve Vašem životě.

S pozdravem,

MUDr. Irena Závadová