Zemřela mi velmi blízká kamarádka. Neskutečně moc mi chybí.

Píšete, že zemřela Vaše blízká kamarádka na vážnou nemoc. Dodáváte, že jste byly jako sestry a že jste jí byla oporou po celou dobu nemoci. Píšete, že se s tím špatně vyrovnáváte a že Vám moc chybí.

Dobrý den,

napsala jste nám, jak moc Vám chybí kamarádka. Po třiceti letech, kdy jste spolu sdílely vše, je asi nemožné rychle se srovnat se situací, kdy už tu kamarádka není a není tu ani možnost, že spolu zase vše proberete. Celou tu dobu byla Vaší společnicí a tak bude asi potřeba víc času na to si zvyknout na život bez ní. Naučit se probírat věci s jinými kamarádkami nebo to celé udělat jinak. To asi nebude snadné, najít novou cestu, a tak na sebe nespěchejte, dopřejte si čas, který je potřeba, aby takový nový způsob fungování byl aspoň představitelný. Může to trvat i víc měsíců, protože takovou ztrátu budete možná potřebovat déle zpracovat a budete potřebovat možná i hodně trpělivosti pro sebe, abyste mohla zjistit, jak žít bez takové blízkosti s kamarádkou. 

Prozatím by pro Vás mohlo být podpůrné zařídit se opravdu podle vědomí, že jste ztratila blízkého člověka. Chce to hodně laskavosti a ohleduplnosti k sobě, protože je to velká ztráta a člověk s velkou ztrátou potřebuje opravdu dobrou péči a pochopení. Pokud si něco takového můžete v následujících týdnech a měsících dopřát, je mnohem větší pravděpodobnost, že časem Vám bude po kamarádce sice smutno, ale budete ji cítit i jako zdroj, budete moci víc využít to, co jste spolu zažívaly. Ze srdce bych Vám to přála. 

Zuzana Zoe Vondřichová