Zemřela mi dcera (21 let), mám starost o svou druhou dceru (17 let). Můj život nemá smysl. Jak žít?
V červenci mi umřela dcerka 21 let.Měla zástavu srdce v práci.fibrilaci srdečních stěn a nikdo ji nenašel po dobu 20 minut.Lékař ji ještě rozdýchal,ale ta doba bez přísunu kyslíku ji usmrtil.Spadla do hlubokého komatu a otok na mozku se zvětšoval.Po 10 dnech mi umřela.Už jsem v dlouhé cestě v kontaktu s maminkama,truchlíme a brečíme.holčička mi moc chybí.Můj problém je ,mám ještě jednu holčinu 17 let a sestřička ji strašně schází.Je to nepopsatelná ztráta a bolest a co naděláme.Nikdo nám nemůže pomoci.Co a jak mám dělat ,aby jsme se cítili už o trošíčku lépe.dcerky je mi strašně líto ale ted truchlí ta mladší a já se utrápím.Léky nechceme brát...jen uklidnuji srdce .Mám aritmii.Do práce ještě nechodím,ale už přemýšlím,že by jsem šla.Opravdu nic nepomáhá .Stále čekám,že to není pravda,a že příjde .Je to ukrutná pravda a život pro mě nemá smysl...proč?
Dobrý den,
nejprve mi dovolte vyjádřit soucit nad Vaší ztrátou. Nečekané úmrtí mladé dcery je, jak píšete, obrovská bolest. Obvykle dlouho trvá, než jsou rodiče a sourozenci schopni tuto ztrátu nějakým způsobem přijmout do svého života. I pro další lidi je smrt mladého člověka zasahující a bolestná.
Našla jste si pro sebe podporu ostatních truchlících maminek, kde můžete najít pochopení i prostor pro smutek. Myslím, že jste pro sebe udělala, co bylo třeba – klid, podporu a prostor pro všechny myšlenky, city a dopřáváte si čas. Čas, který potřebujeme jen pro truchlení, je velmi individuální, a obvykle člověk sám pozná, kdy už se může (nebo musí) navzdory svému smutku věnovat ještě jiným záležitostem. Přestože stále truchlíte, začínáte uvažovat o návratu do zaměstnání, tušíte, že budete pokračovat ve svém životě, přestože si stesk po dceři stále nesete. Někdy dokonce návrat do zaměstnání (nebo pokračování v něm), pomáhá se ztrátou lépe nakládat, můžeme ji lépe včlenit do svého života. Zaměstnání někdy dokonce pomůže na chvíli na těžkost nemyslet a ulevit tak bolavé duši. Není však vhodné prací smutek překrýt a ztratit s ním navždy kontakt, což u Vás ale nejspíš nenastane, protože už jste si našla zázemí pro vyjádření utrpení, které Vás potkalo.
Vaše starost vedle truchlení ovšem spočívá i v trápení Vaší mladší dcery. I ona truchlí, celý život prožila vedle své sestry, kterou nyní ztratila. Vaše dcera možná potřebuje totéž co Vy – klid, čas a prostor pro prožívání smutku. Je to v pořádku, a i když je na ni jistě srdcervoucí pohled, dělá pro sebe to, co je třeba. Ale u takto mladé dívky může přijít ještě více otázek po smyslu života, protože se smrt trefila do citlivého vývojového období. I ona by potřebovala možná chápající podporu nejen od Vás. Proto bych Vám doporučila, pokud by to pro Vás a dceru bylo přijatelné, hovory s duchovními, nebo spirituálně zaměřenými psychoterapeuty, aby mohla smrt jako takovou lépe zavzít do svého života a ztráta sestry neměla příliš ničivý důsledek pro její hledání smyslu a další směřování v budoucnosti.
I Vy se ptáte po smyslu, proč se to stalo a co teď s tím. Neumím Vám odpovědět. Většinou nerozumíme tomu, proč se dějí věci těžké, věci, které vnímáme jako nespravedlivé, a které z našeho hlediska pouze ničí, co bylo dobré. O to je těžší s nimi žít a já mohu vyjádřit jen velké porozumění Vašim otázkám a lítosti, že se to všechno stalo.
Zuzana Vondřichová
Dotaz zodpovídá
