Truchlím nad nečekanou ztrátou maminky, o kterou jsem se posledních 5 měsíců starala. Nemůžu myslet, dělám vše automaticky, jak se s tím vyrovnat?

Dobry den, je to tyden co nam zemrela necekane maminka, byla sice nemocna, ale jeji zdravotni stav se zlepsoval a pak z niceho nic...s maminkou jsem mela moc pekny vztah, o maminku jsem se ted poslednich 5 mesicu starala to nas zblizilo jeste vic, vypravela mi sve pocity to ze nechape proc ji jeji vlastni matka-babicka nema cely zivot rada,pak jeste moje sestra...uplne maminku odepslala komunikovala s ni jen trochu a jen po telefonu. Nechtela za ni prijet...vse jsem s maminkou prozivala snazila se ji vse se svoji malou dceruskou 11mes. a manzelem ktereho mela hrozne rada vynahradit. Pohreb byl hrozny sestra s babickou vubec netruchlily...i znami co se prisli rozloucit si toho vsimli a rikali mi to...ted uzjenhoni dedictvi! Je mi po mamince silene smutno mam vycitky ze jsem mela udelat neco jinak, ted porad jen recim brecim a brecim nejsem schopna normalne fungovat vse delam mechanicky a jen diky dcerce a manzelovi...nevim co bude dal nedokazu planovat myslet. Tak moc bych jichtela zpatky...nevim co delat jak myslet jak se s tim vyrovnat, tolik jsem ji milovala, byla muj domov a ted je to pryc...a rodina? Jen sami pokrytci a sobci.

Shrnutí dotazu

Dobry den, je to tyden co nam zemrela necekane maminka, byla sice nemocna, ale jeji zdravotni stav se zlepsoval a pak z niceho nic...s maminkou jsem mela moc pekny vztah, o maminku jsem se ted poslednich 5 mesicu starala to nas zblizilo jeste vic, vypravela mi sve pocity to ze nechape proc ji jeji vlastni matka-babicka nema cely zivot rada,pak jeste moje sestra...uplne maminku odepslala komunikovala s ni jen trochu a jen po telefonu. Nechtela za ni prijet...vse jsem s maminkou prozivala snazila se ji vse se svoji malou dceruskou 11mes. a manzelem ktereho mela hrozne rada vynahradit. Pohreb byl hrozny sestra s babickou vubec netruchlily...i znami co se prisli rozloucit si toho vsimli a rikali mi to...ted uzjenhoni dedictvi! Je mi po mamince silene smutno mam vycitky ze jsem mela udelat neco jinak, ted porad jen recim brecim a brecim nejsem schopna normalne fungovat vse delam mechanicky a jen diky dcerce a manzelovi...nevim co bude dal nedokazu planovat myslet. Tak moc bych jichtela zpatky...nevim co delat jak myslet jak se s tim vyrovnat, tolik jsem ji milovala, byla muj domov a ted je to pryc...a rodina? Jen sami pokrytci a sobci.

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

děkuji Vám za Váš mail a sdílení. Je mi líto, co prožíváte - nečekanou ztrátu maminky a špatné vztahy v původní rodině. Je přirozené, že týden po smrti maminky hodně pláčete, fungujete jen mechanicky a pociťujete ponejvíc ztrátu. Dovolte si to prožít a nemějte strach, že to tak bude stále. Čas bude Vaši bolest tišit, i když to půjde pomalu. Bolest se může proměnit ve vděčnost za vše, co jste s maminkou prožila - a ty vzpomínky Vám nikdo nevezme. Ani Vaši lásku, která přetrvává. Píšete, že si vyčítáte, že jste mohla udělat něco jinak. Vždy jsme mohli udělat něco jinak, a když nám někdo zemře, jsou tyto úvahy velmi časté. Přesto si myslím, že jste v dané chvíli dělala, co jste v rámci svých možností mohla. Myslím, že se naopak můžete ocenit, jak moc jste pro maminku udělala, že Vy jste ji nenechala samotnou - 5 měsíců jste se o ni starala a byla jí nablízku tak, že se Vám mohla svěřovat s tím, co ji trápí. Když je člověk plný bolesti, je sám zranitelnější, citlivější i vůči křivdám, které snášel jeho milovaný. Je pochopitelné, že se zlobíte na babičku a sestru za to, že Vaši maminku nemilovaly tak jako Vy. Zdá se, že nevíte, co je příčinou. Nevím, jestli byste se to chtěla dozvědět - s babičkou a sestrou o tom promluvit. Nejspíš na to teď ale stejně není správný čas. Nejdřív se musí aspoň trochu zahojit smutek po mamince. A to může trvat dlouho. Chování Vaší babičky a sestry na pohřbu však mohlo být jen obranné. Možná právě proto, že s Vaší maminkou neměly dobrý vztah, se ještě více bránily pocitům smutku a jejich projevům. Zkuste v sobě neživit zlost na ně, asi by Vám to nepomáhalo. A věřte, že pozůstalý, který měl se zemřelým hezký vztah, ztrátu nakonec přijme snáz než ten, kdo s ním měl vztahy narušené a nyní již nemá možnost to napravit. Naštěstí máte svou rodinu - manžela a dcerku - vnímám, že jsou pro Vás velmi důležití. Zkuste se teď zaměřit na to, co je funkční - na lidi, kteří jsou vůči Vám podpůrní, na svou novou rodinu. Berte si lásku z vřelých vztahů, podporu od těch, kteří Vám ji dokáží poskytnout. Nemá smysl oslabovat se úvahami nad tím, co nemůžete změnit.

Přeji Vám hodně sil a láskyplných vztahů.

Alexandra Lammelová

Provoz poradny je financován z grantů a darů

Od roku 2005 jsme odpověděli na více než 5 250 dotazů. Pomáhejte s námi.

Rozvoj a redesign portálu Umírání.cz proběhl za podpory Nadačního fondu UNIQA v Nadaci Pontis

  • Nadační fond Uniqa
  • Nadácia Pontis
Newsletter

Odebírejte novinky z organizace Cesta domů

Odebíráním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Cesta domů je nezisková organizace, která od roku 2001 poskytuje v nepřetržitém provozu odbornou multidisciplinární péči lidem na konci života.

© Cesta domů, 2026. Obsah webu je chráněn autorským právem. Bez předchozího souhlasu není možné texty, fotografie ani další obsah dále šířit či komerčně využívat.

Cesta domů, z.ú.,
Heleny Kočvarové 1,
140 00 Praha 4
  • IČO: 265 28 843
  • DIČ: CZ 26528843