Teta vyzvedla urnu babičky a jen slibuje, že ji nechá uložit do hrobu. Jak můžeme urnu dostat, abychom ji uložili?
Dobrý den, v roce 2022 mi zemřela babička ( maminka mojí maminky). Mamka je ze 3 dcer. S jednou sestrou fungují bez problémů a druhá jim dělá neustále nějaké problémy. Bohužel se stalo, že vyzvedla urnu babičky a doteď jen slibuje že jí nechá uložit do hrobu, který ještě stihla babi přepsat na mojí mamku. Chtěla bych se zeptat jestli je možné nějakým způsobem dostat urnu a uložit do hrobu. Nechceme už chodit na hřbitov oplakávat prázdný hrob. Děkuji za radu
Shrnutí dotazu
Píšete, že Vaše maminka je ze tří sester a neshodnou se na tom, jak naložit s urnou s ostatky Vaší babičky. Ptáte se, jak můžete urnu dostat, abyste ji uložili.
Odpověď na dotaz
Dobrý den,
postavení všech tří dcer určuje především § 92 a § 114 občanského zákoníku (OZ) a zákon o pohřebnictví. S lidskými ostatky se musí nakládat důstojně. Podle § 92 OZ o pohřbu rozhoduje nejprve sám zemřelý. Pokud nezanechal výslovné přání, rozhoduje manžel, a není-li ho, děti zemřelého (§ 114 odst. 1 OZ). Právo na vydání ostatků, které ještě nejsou uloženy na veřejném pohřebišti, má podle § 92 odst. 2 OZ osoba, kterou zemřelý určil, jinak postupně manžel, dítě nebo rodič. Pokud babička nezanechala jiné výslovné přání a její manžel již nežije, pak mají tato práva všechny tři dcery ve stejném pořadí. Urnu tetě vydala pohřební služba zřejmě proto, že byla vypravitelkou pohřbu (§ 7 odst. 1 písm. i) zákona o pohřebnictví). Toto pravidlo o předání urny ale nedává tetě právo rozhodnout o konečném uložení ostatků bez ohledu na obě sestry, všechny dcery mají rovnocenné právo na pietu. Samotné držení urny, i v domácím prostředí, je tedy zákonem povoleno. Rozhodující je, zda je s ostatky nakládáno důstojně a zda není zasahováno do práv ostatních pozůstalých.
Nejprve lze jistě doporučit mimosoudní postup a zajistit podstatné podklady. Dokladem o přání babičky je, že hrobové místo ještě za svého života převedla na Vaši maminku. Mohou pomoci i svědectví o jejích přáních ohledně pohřbu. Dále je vhodné získat písemné prohlášení druhé sestry, že s uložením urny do hrobu souhlasí. Pro uložení by se tak vyslovily dvě ze tří dcer, přičemž jedna z nich je nájemkyní hrobového místa. Pokud neformální komunikace selhává, je vhodné zaslat tetě, nejlépe prostřednictvím advokáta, písemnou předžalobní výzvu s přiměřenou lhůtou, aby urnu vydala nebo ji za účasti rodiny uložila do hrobu. Případně lze navrhnout mediaci.
Pokud i tato cesta selže, lze podat žalobu. Podat ji má především Vaše maminka jako dítě zemřelé, případně společně s druhou sestrou dle okruhu uvedeného v § 92 OZ. Žalobou by se maminka domáhala, aby teta urnu vydala k uložení do konkrétního hrobového místa, nebo aby takové uložení strpěla. Pokud by hrozilo, že ostatky budou mezitím rozptýleny nebo uloženy jinde, lze navrhnout předběžné opatření (§ 74 a násl. občanského soudního řádu).
S pozdravem
Barbora Steinlauf