Taťka má rakovinu plic, nechce litovat, v duchu mu vyčítám, že to vzdal. Jak mu pomoct?
Dobrý den,
taťka má rakovinu plic, léčba nepomohla. Strašně mě to mrzí, ale v duchu mu vyčítám, že to vzdal, že se nesnaží, že nemá o nic zájem, a pak se cítím hrozně, že mu to vyčítám. Je to strašně těžké takhle ho vidět, vždycky všechno vyřešil, měl respekt, chlap jako hora. Na začátku říkal, abychom ho nelitovaly, tak se snažím s ním mluvit normálně, nevím, jak mu pomoct, neřekne, co by chtěl. Bojím se, že to nezvládnu. Nevím, co mám dělat...
Shrnutí dotazu
Dobrý den,
taťka má rakovinu plic, léčba nepomohla. Strašně mě to mrzí, ale v duchu mu vyčítám, že to vzdal, že se nesnaží, že nemá o nic zájem, a pak se cítím hrozně, že mu to vyčítám. Je to strašně těžké takhle ho vidět, vždycky všechno vyřešil, měl respekt, chlap jako hora. Na začátku říkal, abychom ho nelitovaly, tak se snažím s ním mluvit normálně, nevím, jak mu pomoct, neřekne, co by chtěl. Bojím se, že to nezvládnu. Nevím, co mám dělat...
Odpověď na dotaz
Dobrý den, Petro,
někdy je to těžší pro ty okolo, než pro toho člověka samotného. Možná to Váš taťka nevzdal, ale přijal neodvratné a smířil se, uznal převahu protivníka. Opravdu ho nelitujte, to chlapi jako hora fakt nemají rádi. Píšete, že míval respekt. Neberte mu ho ani teď, respektujte jeho rozhodnutí, možná Vám to i trochu usnadní nevyčítat a zvládnout to všechno. A Váš taťka si pak možná snadněji řekne o pomoc, až bude opravdu potřebovat a chtít. Nechte se vést srdcem...
Jiří Černý
