Tatínek zemřel, když jsem byla u něj. Může někdo ovlivnit, kdy člověk umře?
Dobrý den,
dnes odešel můj táta, myslím na něho s láskou v srdci a on to ví. Před třemi měsíci mu byl diagnostikován myelom, zhruba po měsíci měl selhání ledvin, poté byl doma, cvičil, učil se znovu chodit, probíhala léčba..dnes odešel, neděle, od patka večer byl hospitalizován na JIP, byl na přístrojích v umělém spánku, dostával léky, antibiotika, plicní embolie, kritický stav, dnes mi lékař volal, že stav táty je, nevím přesně jak to řekl, zmínil, že ho chtějí odpojit od přístrojů, byla jsem zrovna na cestě do nemocnice a teď se odvíjí můj dotaz, cca po deseti minutách u tatínka, kdy tam byla sestra, odešla a přišel lékař, stojím s lékařem u postele a vysvětluje mi zdravotní stav, tak tatínek zemřel. Tatínek počkal na mě než přijedu, tak jako tak. Mohla sestra na dávkovacím panelu s léky změnit dávku? Oni mi přímo neřekli, tak teď to uděláme, nebo to bylo tak načasované. Vím, že to nic nezmění, ráda bych znala váš názor. Tatínek každopádně odešel v mé přítomnosti a s láskou. Mohla jsem u něho být a za to jsem ráda. Děkuji
Píšete, že Vám zemřel tatínek, který se tři měsíce léčil s mnohočetným myelomem. V posledních dnech života byl hospitalizován na JIP, věděli jste, že jeho stav je kritický. Tatínek naposledy vydechl ve chvíli, kdy jste s ošetřujícím lékařem stála u jeho lůžka. Ptáte se, zda to načasování zařídili zdravotníci, náhoda nebo Váš tatínek.
Dobrý den,
je mi moc líto, že Vám zemřel tatínek, kterého jste milovala. Je určitě moc dobře, že jste v tu chvíli mohla být u něj. Jsem přesvědčená, že pacienti, byť třeba již nemohou komunikovat, slyší a vnímají přítomnost pro ně blízkých osob. Jak to přesně bylo s tím načasováním, Vám s jistotou neřeknu, nebyla jsem u toho, nevím. Už jsem ale opakovaně zažila situaci, kdy se nám zdálo, jakoby si umírající počkal na vhodnou chvíli. Lékaři mohou rozpoznat, že se smrt blíží, a je moc dobře, že Vám to dali vědět. Ale samotný okamžik úmrtí zřejmě neovlivnili.
Píšete, že se teprve chystali odpojit tatínka od přístrojové podpory, která už dle všeho neměla šanci kritický stav zvrátit. Ale ani to neznamená, že nemocný zemře právě v tu chvíli, to může trvat ještě několik hodin i dní.
Jsou věci, kterým asi úplně neporozumíme, ale přesto se nějak dějí. Věřím, že tatínek věděl, že jste za ním přišla a že to pro něj bylo důležité. Je moc dobře, že na něj můžete vzpomínat s vděčností a láskou a moc Vám přeji, aby Vám vzpomínky na to hezké, co jste spolu prožili, pomohly překonat bolest z Vaší ztráty.
S úctou
MUDr. Kateřina Menčíková
Dotaz zodpovídá
