Tatínek umřel a pohřeb zařizuje syn. Může bez vědomí manželky rozhodnout o uložení urny jinak než jsme byli v rodině domluvení?

Odpověď na dotaz ze dne 29. 1. 2026 zobrazit původní dotaz

Dobrý den, prosím o radu. Minulý týden nám zemřel tatínek. Vzhledem k tomu, že maminka se stará o svou nemohoucí maminku, nabídl se jeden ze synů, že pohřeb zařídí. Předem jsme byli domluveni na postupu i místě uložení. Teď ale věci nasvědčují, že hodlá urnu vyzvednout a umístit ji někam jinam, než jsme byli domluveni, bez vědomí maminky, manželky zesnulého. Lze se prosím proti tomu nějak bránit?
Předem moc děkuji

Píšete, že minulý týden umřel Váš tatínek a že jeden ze synů převzal zajištění pohřbu, protože se maminka stará o svou nemohoucí maminku. Předem jste byli domluveni na postupu i místě uložení urny, nyní se ale zdá, že syn hodlá urnu vyzvednout a umístit ji jinam, než bylo dohodnuto. Ptáte se, zda se lze bránit tomu, aby urnu vyzvedl a uložil jinam bez vědomí a souhlasu maminky, manželky zesnulého.

Dobrý den,

podle občanského zákoníku rozhoduje každý o svém pohřbu sám. Pokud zemřelý neprojevil svou vůli a přání ohledně způsobu pohřbu, rozhoduje v zákonné posloupnosti nejdříve manželka, a až pak děti. Ve stejném pořadí mají podle občanského zákoníku i právo na vydání urny. Jako první krok lze proto doporučit písemně informovat krematorium s tím, že maminka jako první osoba v pořadí podle § 114 odst. 1 a § 92 odst. 2 občanského zákoníku nesouhlasí s vydáním urny synovi bez jejího výslovného zmocnění, a žádá vydání urny pouze osobě s takovým zmocněním.

Zároveň je třeba upozornit, že krematorium má podle zákona o pohřebnictví povinnost vydat urnu vypraviteli pohřbu. Pokud tedy syn kremaci formálně sjednal, bude nejspíš vůči krematoriu veden jako vypravitel pohřbu, a v takovém případě bude krematorium typicky vycházet z tohoto formálního postavení. To však neznamená, že syn může svévolně nerespektovat rozhodnutí ostatních oprávněných osob. Je tedy namístě požadovat, aby urna byla do vyjasnění situace přinejmenším ponechána u provozovatele krematoria, případně vydána jen na základě prokazatelného pokynu či zmocnění maminky jako osoby oprávněné podle občanského zákoníku.

Jestliže hrozí bezprostřední zásah (například odvezení urny na neznámé místo nebo rozptyl bez souhlasu rodiny), lze se bránit u soudu návrhem na předběžné opatření, kdy soud může synovi uložit dočasně se zdržet nakládání s urnou a případně ji vydat do úschovy do rozhodnutí ve věci samé.

Syna nic neopravňuje k vyloučení oprávněných osob, kterým svědčí právo na pietu, z možnosti účastnit se pohřbu blízkého člověka a vzdát mu tak úctu. Pokud by se tak stalo, připadá v úvahu žaloba na ochranu osobnosti a rodinného života a vznik nároku na odčinění zásahu do práva na pietu včetně přiměřeného odškodnění.
 

S pozdravem

Barbora Steinlauf

Dotaz zodpovídá

JUDr. Barbora Steinlauf, MA, Ph.D.

JUDr. Barbora Steinlauf, MA, Ph.D.

právnička v oblasti zdravotnického práva

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz