Tatínek je ve vigilním kómatu, byl 20 minut resuscitován, má PEG a tracheostomii a už přes měsíc se neprobudil. Je šance, že se znovu probudí?

Vážená Iveto,

bohužel jen velmi těžko mohu jeho situaci dobře zhodnotit. Jeho zdravotní stav podrobně neznám, neznám přesný rozsah a typ nemoci, prodělanou léčbu, případné další onemocnění. Mohu tedy jen obecně napsat, že každý pacient s nádorovým onemocněním, který podstoupil protinádorovou léčbu, je nepochybně, jak nemocní samotnou, tak intenzivní léčbou, oslaben. Infarkt srdce toto jen dokládá. Tedy je otázkou, do jakého stavu zdraví má tatínek vůbec šanci se navrátit. To, že přijde k vědomí, neznamená vždy, že se probudí “stejný” člověk. I jen chvilkové špatné prokrvení mozku může způsobit trvalé následky – od zcela nepostřehnutelného zapomínání, až po změnu osobnosti s velkými obtížemi zařazení se zpět do života. A možná že otázka může stát i tak, co by si Váš tatínek vlastně sám přál, kdyby mohl za sebe teď mluvit a rozhodovat o další léčbě. Jak moc náročnou a intenzivní léčbu by si přál. Co by pro něj byla a co by pro něj nebyla kvalita života.

Pravděpodobně teď nezbyde než trpělivě vyčkávat, zda se tatínkův organismus s celou situací vyrovná. Dle Vašeho popisu je o tatínka postaráno velmi dobře. Nicméně je potřeba vědět, že jeho zdravotní stav je nepochybně velmi křehký – podlomený jak nádorovým onemocněním, tak intenzivní léčbou protinádorovou i tou poresuscitační. I banální infekční komplikace může pro něj být fatální. Teď opravdu až čas ukáže, jak se bude jeho zdravotní stav vyvíjet dále.

Přeji Vám hodně sil a odvahy a také naděje.

S pozdravem

Irena Závadová