S kamarádem jsme se stali partnery krátce po smrti jeho ženy, zjistil, že nemá odtruchleno. Co dělat?

Dobrý den, dlouholetému kamarádovi zemřela manželka, a protože jsem to byla já, kdo je před mnoha lety seznámil, brala jsem jako svou povinnost se s ním vídat a pomáhat mu od prvního dne co se to stalo. Jen podotýkám, že ještě předtím jsme spolu měli románek krátký (než vůbec poznal, nyní už zesnulou ženu) a vždy jsme k sobě měli blízko lidsky. Když byl ale s moji kamarádkou, byli jsme pouze kamarádi a nikdy by mě ani nic jiného nenapadlo. Během krátké doby (cca měsíc od smrti) jsme zjistili, že je nám spolu dobře i víc než kamarádsky, takže jsme spolu začli žít partnersky i spolu bydlet. Zpetně vím, že to byla chyba, ale bohužel city byly silnější. Přítel vypadal zamilovaně a každý den mi děkoval, že jen díky mě, to takhle rychle překonal, aniž by musel brát antidepresiva, polevit v práci... Samozřejmě to nebylo jednoduché, často o zesnulé mluvil, což mi jako současné partnerce nebylo příjemné, ale brala jsem to tak, že mu nasloucháním pomůžu - znala jsem ji přece taky. Kamarádi i rodina mě přijali velmi dobře, byli rádi, že se on nehroutí a vypadá šťastně. Bohužel po 3 měsících ho to všechno doběhlo, že si to neodtruchlil a začal být ke mě odtažitý jak psychicky tak i intimně... Nyní je to rok a je to pořád jak na houpačce, vyčítá si, že začal nový vztah tak brzo, říká, že svoji životní lásku už potkal... Zároveň se však nechce rozejít, říká, že jsem pro něj důležitá... Já se dost trápím, protože mi přijde ten vztah nevyrovnaný a nechci být jen "lepší kamarádka"... Chodila jsem i k psychologovi, který byl velmi radikální - ten mi řekl, že pokud přítel se takto brzo vrhl do vztahu, musí se oklepat a já ho nemůžu pořád omlouvat a dělat ústupky, jen proto že mu někdo umřel... Budu moc ráda za radu... Je nám oběma kolem 30 a nikoho v okolí, kdo by podobnou situaci zažil, nemáme.

Shrnutí dotazu

Dobrý den, dlouholetému kamarádovi zemřela manželka, a protože jsem to byla já, kdo je před mnoha lety seznámil, brala jsem jako svou povinnost se s ním vídat a pomáhat mu od prvního dne co se to stalo. Jen podotýkám, že ještě předtím jsme spolu měli románek krátký (než vůbec poznal, nyní už zesnulou ženu) a vždy jsme k sobě měli blízko lidsky. Když byl ale s moji kamarádkou, byli jsme pouze kamarádi a nikdy by mě ani nic jiného nenapadlo. Během krátké doby (cca měsíc od smrti) jsme zjistili, že je nám spolu dobře i víc než kamarádsky, takže jsme spolu začli žít partnersky i spolu bydlet. Zpetně vím, že to byla chyba, ale bohužel city byly silnější. Přítel vypadal zamilovaně a každý den mi děkoval, že jen díky mě, to takhle rychle překonal, aniž by musel brát antidepresiva, polevit v práci... Samozřejmě to nebylo jednoduché, často o zesnulé mluvil, což mi jako současné partnerce nebylo příjemné, ale brala jsem to tak, že mu nasloucháním pomůžu - znala jsem ji přece taky. Kamarádi i rodina mě přijali velmi dobře, byli rádi, že se on nehroutí a vypadá šťastně. Bohužel po 3 měsících ho to všechno doběhlo, že si to neodtruchlil a začal být ke mě odtažitý jak psychicky tak i intimně... Nyní je to rok a je to pořád jak na houpačce, vyčítá si, že začal nový vztah tak brzo, říká, že svoji životní lásku už potkal... Zároveň se však nechce rozejít, říká, že jsem pro něj důležitá... Já se dost trápím, protože mi přijde ten vztah nevyrovnaný a nechci být jen "lepší kamarádka"... Chodila jsem i k psychologovi, který byl velmi radikální - ten mi řekl, že pokud přítel se takto brzo vrhl do vztahu, musí se oklepat a já ho nemůžu pořád omlouvat a dělat ústupky, jen proto že mu někdo umřel... Budu moc ráda za radu... Je nám oběma kolem 30 a nikoho v okolí, kdo by podobnou situaci zažil, nemáme.

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

na Vašem vztahu je opravdu obtížné, že Váš partner odchod své ženy rychle překryl novým vztahem – což ale není úplně neobvyklé - a také to, že jste k němu vzhledem k situaci od začátku přistupovala jako ta, která pomáhá, chápe a naslouchá. Pro dobu smutku to je jistě ten nejlepší přístup, pro další trvání vztahu to může být komplikace, pokud se vám spolu nepodaří překlopit vztah do větší symetrie, kde už oba potřebují ohledy, oba mají sycené hlavní potřeby a oba považují vztah za podobně důležitý.

Vztah s nedávno ovdovělým člověkem má svá specifika, podobně jako třeba vztah s člověkem čerstvě po rozvodu, a je třeba na jeho situaci brát ohled. Zároveň je nutné vracet se časem ke směřování nového vztahu, postupného opouštění původních modelů a nastavování partnerského vztahu na nové podmínky. To všechno asi právě procházíte Vy s partnerem. Takové období je složité a může se stát, že jeden nebo druhý partner nakonec vyhodnotí, že se mu nedaří vztah vytvářet tak, aby byl spokojený nebo, že nový vztah dobře posloužil v době zármutku, ale není pevný pro normální období. Není to nutně selhání, jen prostě zpočátku není jasné, jak se bude truchlení nebo zpracování této situace ubírat. Někdy to vede k pevnému, dobrému vztahu, jindy se partneři rozejdou, někdy vztah trvá, ale v nerovnosti a nespokojenosti. Zkuste tedy s partnerem probírat, co si nyní můžete poskytnout a co jeden od druhého chcete a co naopak můžete nabídnout a snad se vám podaří vše vyjasnit, vztah prohloubit nebo případně ukončit v dobrém.

Vaše nespokojenost je pochopitelná a rozumím, že hledáte pomoc. Možná cítíte nebezpečí, jak Vás již upozornil Váš psycholog, že budete stále ustupovat a chápat a pro Vaše partnerské potřeby zbude málo místa. Ani pro Vašeho partnera to není úplně výhodné, dostává se do pozice, kdy na něj je bráno víc ohledů a tak může ztratit své místo člověka, na kterého se můžete spolehnout nebo se o něj opřít, když bude těžko Vám. Vaše trápení je složité a myslím, že by mohlo být na místě domluvit si třeba párové setkání u párového terapeuta nebo poradce. Ale nejprve je třeba probrat opakovaně vše s partnerem, aby si vyjasnil, jakou pozici hrajete v jeho životě a vzájemně si otevřeně promluvit o očekáváních, který každý z vás od tohoto vztahu má.

Zuzana Vondřichová

Provoz poradny je financován z grantů a darů

Od roku 2005 jsme odpověděli na více než 5 250 dotazů. Pomáhejte s námi.

Rozvoj a redesign portálu Umírání.cz proběhl za podpory Nadačního fondu UNIQA v Nadaci Pontis

  • Nadační fond Uniqa
  • Nadácia Pontis
Newsletter

Odebírejte novinky z organizace Cesta domů

Odebíráním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Cesta domů je nezisková organizace, která od roku 2001 poskytuje v nepřetržitém provozu odbornou multidisciplinární péči lidem na konci života.

Cesta domů, z.ú.,
Heleny Kočvarové 1,
140 00 Praha 4
  • IČO: 265 28 843
  • DIČ: CZ 26528843