Rok po úmrtí manžela nedokážu navázat nový vztah, všechny srovnávám s manželem. Jak mít zase ráda život?

Odpověď na dotaz ze dne 5. 10. 2022 zobrazit původní dotaz

Dobrý den, dne 21.6.2021 se mi zcela otočil svět. Bylo to den po mých 56 narozeninách. Manžel prodělal infarkt, i když ho oživili, operace srdce byla také úspěšná, ale pomoc přišla pozdě a manžel byl ve stavu bdělého kóma. Navštěvovala jsem ho v nemocnici každý den, první hodinu návštěvy jsem probrečela, druhou hodinu jsem si s ním povídala a třetí hodinu jsem se s ním loučila.....tak to šlo den co den....5.8.2021 zemřel.... Zůstala jsem v rodinném domě sama, mám dva syny, kteří mají své životy a když mohou, navštíví mne. Zkoušela jsem se seznámit s jiným mužem...neustále však srovnávám...chtěla bych mého manžela zpět, vím, že to nejde ale nemohu si pomoci. Nevím, jak tu samotu zvládnout..na jednu stranu od sebe odháním někoho, kdo by se mnou chtěl být, ale já k němu nic necítím a na druhou stranu velmi trpím, že žiju sama. Jsem normální? Velmi děkuji za případnou radu jako z tohoto bludného kruhu vystoupit a opět mír ráda život...Jana

Jana

Před více než rokem Vám zemřel manžel. Máte dva syny, chodí za Vámi jak mohou, ale i tak se trápíte samotou. Pokus o navázání jiného vztahu se nezdařil, protože stále srovnáváte se svým zesnulým manželem. Na druhou stranu Vás trápí samota. Ptáte se, jak opět najít radost ze života.

Dobrý den, paní Jano,

píšete o okolnostech úmrtí Vašeho manžela, jak se Vám otočil svět. Cítíte se teď sama, v bludném kruhu a hledáte, jak znovu mít ráda život.

Je zcela pochopitelné, že se Vám manželovým infarktem otočil svět vzhůru nohama. Ani si neumím představit, jak těžké musely být týdny, kdy byl manžel v komatu, kdy jste za ním chodila a loučila se. Vnímám Vaše nasazení pro manžela, kdy jste za ním denně docházela, i když nemohl komunikovat. Považuji to za velmi cenné.

Smrtí někoho blízkého se náš život často velmi mění i prakticky: Vy najednou žijete v rodinném domě sama. To samo o sobě nemusí být snadné. Přijde mi dobré, že můžete být v kontaktu se syny, podle jejich časových možností, zároveň mi přijde pochopitelné, že jejich návštěvy nemohou zaplnit prázdné místo ve Vašem domě. Hledáte, jak samotu zvládnout. Udělala jste zkušenost se seznámením s jiným mužem. Vnímám to jako odvážný krok směrem k Vašemu novému životu, hledáte, jak si poskládat život ve zcela nové životní situaci. Dokážete být aktivní, udělat krok neznámým směrem. To je velmi dobré znamení na cestě k tomu, abyste mohla opět mít život ráda. Zároveň píšete, že ta zkušenost seznámení s jiným mužem Vám ukázala, že hodně srovnáváte, že byste chtěla zpátky svého manžela. To je velmi pochopitelné. Myslím na to, že navazovat nový vztah po úmrtí životního partnera není vůbec snadné a srovnávání se asi nedá vyhnout. Přemýšlím, zda cítíte, že už máte ve svém srdci prostor přijmout do něj nějakého nového člověka, zda už máte sílu více někoho nového poznávat. Pokud ano, chci Vás podpořit v tom, co sama víte: ne vždy se povede seznámení hned na poprvé. Pokud cítíte, že jste zatím ještě ponořená do procesu truchlení tak, že nejste připravená na nový partnerský vztah, chci Vás podpořit v tom, abyste si dopřála více času, jak to budete potřebovat.

Nastínila jste dvě možnosti, jak dál žít: být sama a trpět samotou, nebo být s někým, ke komu nic necítíte. Přijde mi zcela pochopitelné, že ani o jednu z těch možností nestojíte, to považuji za zcela normální. Přála bych Vám, aby těch možností bylo více. Nevím víc o tom, jak trávíte čas, zda chodíte do zaměstnání nebo ne, co ráda děláte nebo dělala jste dříve, jestli máte okruh širší rodiny nebo přátel. Z toho se dá vyjít při plánování dalších kroků. Možná můžete obnovit kontakt s někým, s kým jste se dlouho neviděla. Možná si můžete najít nějaké místo, kde se schází lidé, spojení určitým zájmem. Můžete hledat, jak být více mezi lidmi a s lidmi, hledat si způsoby, které jsou Vám blízké, postupně objevovat, čím novou životní etapu naplnit.

Pokud by Vás zajímala zkušenost žen v podobné situaci, můžete nahlédnout do Knížky pro vdovy. Pokud byste stála o sdílení zkušeností s dalšími lidmi, kteří ztratili někoho blízkého, můžete zkusit navštívit setkání pro pozůstalé, často je organizují např. hospice. Pokud byste stála spíše o prostor pro sebe, kde byste mohla s podporou hledat, jak žít dál a co si počít se samotou, můžete využít konzultaci s některým z poradců pro pozůstalé nebo psychoterapeutů. Možná teď ale žádnou z těchto možností využít nepotřebujete. Chci Vás podpořit k laskavosti vůči sobě samé v křehkém životním období a v tom, abyste dělala pro sebe to, co Vám přináší alespoň malou úlevu.

Moc bych Vám přála, aby bylo možné postupně krok za krokem jít k tomu, abyste měla svůj život opět ráda.

Barbora Váchová

Dotaz zodpovídá

Mgr. Barbora Váchová

Mgr. Barbora Váchová

psycholožka, poradce pro pozůstalé

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz