Přemýšlím o smrti, mám strach. Je mi 25 let, měl bych si užívat života. Sužuje mě to víc a víc.
Shrnutí dotazu
Odpověď na dotaz
Dobrý den, Lukáši,
píšete, že jste najednou začal přemýšlet o smrti, o vlastní smrtelnosti a nevíte, jak se s tím vypořádat. Přemýšlíte o zásadním parametru našich životů. Všichni racionálně víme, že jednoho dne zemřeme, že není možné žít věčně. Zároveň většinou na vlastní smrt moc nemyslíme, zvlášť v mládí. Občas asi každý z nás zažije chvíli, kdy tuto informaci, která je všeobecně známá, prožije jako osobní zprávu pro sebe, kdy si opravdu uvědomíme, co to znamená, že nejsme nezranitelní a nesmrtelní a že náš život je nějak ohraničen. Taková chvíle obvykle nastává, když se s ohrožením života nebo smrtí potkáme u někoho z našich blízkých nebo třeba zažijeme nějakou nepříjemnou situaci, ve které jsme se cítili nějak ohrožení. Současný život v pandemii může také přinášet pocity ohrožení, o smrti se také více mluví.
Přijde mi důležité, že si chcete užívat života. To, že víme o smrti, nemusí znamenat, že si proto přestaneme života užívat. Může to být naopak pobídkou k tomu, snažit se svůj život naplnit tak, jak to považujeme za správné, snažit se prožít čas, který máme smysluplně. Chci Vás ujistit, že občasné přemýšlení o vlastní smrtelnosti k životu patří, ale většinou nás to dlouhodobě nesužuje. Pokud Vás to opravdu trápí, je dobré potkat se s člověkem, se kterým budete moct mluvit o tom, o čem přemýšlíte a hledat, co byste pro sebe potřeboval, aby Vám tyto myšlenky nebránily v tom si života užívat. Je možné zkusit takový hovor otevřít s někým blízkým, nebo s profesionálem (psychoterapeutem, psychologem).
Přeji Vám vše dobré
Barbora Váchová
