Před pár lety jsem přišla o celou rodinu a nyní i o kočku a psa. I když mě přítel drží nad vodou, zhroutila jsem se a nemám sílu žít. Jak dál?

Štěpánko,

před několika roky jste se dokázala smířit s obrovskou ztrátou v rodině. Teď Vás potkaly další ztráty a obě pro Vás musely být emočně velmi náročné. Znovu Vás totiž konfrontovaly s faktem smrtelnosti všeho. Píšete, že nemáte sílu a že jste se zhroutila. Ale právě to zhroucení nám vytváří prostor, ve kterém poznenáhlu znovu přicházíme sami k sobě, a tím se nám otevírá cesta dál. Možná, že zrovna v tomto těžkém období nakonec uvidíte a objevíte, že právě kvůli té smrtelnosti všeho můžeme a máme žít co možná naplno v přítomné chvíli a otevírat se tomu dobrému, co nám přináší. Máte úžasného přítele. Ano, on Vás nemůže uchránit před smutkem a před ztrátami a nemůže Vám nějak zásadně pomoci s tím přijetím smrtelnosti. Ale nabízí Vám právě tu přítomnost a také blízkost. To není málo. A já Vám upřímně a ze srdce přeji, abyste už brzy prošla těmihle těžkými dny a zase mohla začít cítit potěšení z těch obyčejných, malých a všedních radostí.

Truchlení je proces a chce svůj čas. Když na Vás takové myšlenky dolehnou, mluvte o nich. Na linku důvěry můžete volat odkudkoli a kdykoli (některé fungují nonstop). O pomoc se můžete obrátit i na krizová centra, jako je RIAPS (222 586 768, 222 582 151), Centrum krizové intervence (284 016 110, nonstop) nebo SOS centrum Diakonie (222 514 040). Lze docházet k psychoterapeutovi, který umí pečovat o ztrápenou duši. Kontakty naleznete v odkazu nebo Vám je dají na lince důvěry nebo v krizovém centru.

Váš Jiří Černý