Před dvěma měsíci mi zemřela babička, každý večer brečím a je mi smutno.

Dobrý den mě zemřela babička už to bude dva měsíce ale každý večer brečím a je mi smutno jen spominam na ty krásné chvíle a nemůžu přestat a furt cítím babičku že je tu semnou a když jsem to někomu řeknu tak se jen smějou a říkají jestli jsem v pohodě a tak dal a mě to pak mrzí

Shrnutí dotazu

Před dvěma měsíci Vám zemřela babička. Každý večer vzpomínáte na krásné chvíle a brečíte. Cítíte, že je babička stále s Vámi. Když to někomu řeknete nemá pro to pochopení a Vám je z toho smutno.

Odpověď na dotaz

Dobrý den, 

truchlení má mnoho různých podob a i pro každého člověka truchlíme jinak. Píšete o svém zármutku a stesku po babičce, kdy pláčete a zároveň vzpomínáte. Celkem často se stává, že má pozůstalý pocit přítomnosti zemřelého, může se Vám o babičce zdát nebo ji "zahlédnete", případně prostě cítíte, jako by na místě byla s Vámi. Nikdo neví, jak to funguje, ale vůbec to není neobvyklé. Dělejte vše, jak potřebujete a nespěchejte na sebe. Každý z nás se opravdu loučí jinak.

Po nějaké době by Vám mohly ovšem tyto pocity či dojmy začít vadit a překážet, protože by mohly bránit plnému prožívání toho, co právě žijete nebo kvůli tomu, že je lidé kolem Vás nemají a tudíž Vám nerozumí. Pak je na místě nějak se s babičkou loučit tak, abyste se už mohla víc orientovat na svůj život bez ní - ať už tím, že jí poděkujete za její provázení nebo jí opakovaně budete přát, aby se měla dobře tam kde je (ať už si myslíte cokoliv) a budete pracovat s uvědoměním, že Vy nyní žijete tady a babička je jinde. 

Píšete, že Vás mrzí reakce lidí okolo. Jak jsem již zmínila, lidé, kteří nemají podobnou zkušenost, často nerozumí. Protože si to nedokáží představit, mohou reagovat posměchem, nechápavostí nebo obavou o Vás. To bývá opravdu hodně nepříjemné. Když by to bylo moc, snažte se druhým sdělit, že Vám jejich reakce škodí, žádat je o shovívavost a porozumění i když je to pro ně třeba divné. 

Vaše babička zemřela před dvěma měsíci a to je ještě krátká doba, abyste mohla vystoupit ze svého truchlení. Obvykle truchlení postupně odeznívá a člověk pomalu pouští kontakt se zemřelým a začíná se věnovat životu bez zemřelé osoby. Neznamená to, že na babičku zapomenete a nebude Vám nikdy chybět. Ale snad se Vám bude dařit v klidu žít s jejím odkazem, s tím, co jste s ní zažila, co Vás naučila a bude se Vám to hodit pro to, co budete žít dál. Trvá to ale často déle než by si lidé představovali a jak by chtěli. Zkuste své okolí požádat o laskavost, toleranci a trpělivost, kterou pro své loučení s babičkou a zármutek potřebujete.

Zuzana Vondřichová


 

Provoz poradny je financován z grantů a darů

Od roku 2005 jsme odpověděli na více než 5 250 dotazů. Pomáhejte s námi.

Rozvoj a redesign portálu Umírání.cz proběhl za podpory Nadačního fondu UNIQA v Nadaci Pontis

  • Nadační fond Uniqa
  • Nadácia Pontis
Newsletter

Odebírejte novinky z organizace Cesta domů

Odebíráním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Cesta domů je nezisková organizace, která od roku 2001 poskytuje v nepřetržitém provozu odbornou multidisciplinární péči lidem na konci života.

Cesta domů, z.ú.,
Heleny Kočvarové 1,
140 00 Praha 4
  • IČO: 265 28 843
  • DIČ: CZ 26528843