Poděkování
Chtěla bych všem odborníkům,kteří pro tento portál pracují, poděkovat. Asi před půl rokem jsem se na Vás obrátila s dotazem, zda je možné o pacienta v konečném stadiu rakoviny plic pečovat doma. Svou odpovědí jste nám všem, kteří jsme se o tatínka starali, dodali odvahy a skutečně se podařilo to, co si tolik přál -odejít doma, mezi svými. Ve spolupráci se sestrou domácí péče,s obvodní lékařkou,s ´pracovníky Diany, při systematickém střídání v pomoci mamince, která o tatínka pečovala nejvíce, se nám podařilo 7 měsíců domácí péče zvládnout bez potíží. Mám dobrý pocit z toho, že jsme tatínkovi takový luxus mohli dopřát. Umírat doma bezesporu luxus je. Měli jsme zapůjčené všechny potřebné pomůcky, včetně přenosného "kyslíku". Nikdy jsem si nedokázala představit, jaké to bude. Držela jsem tatínka za ruku, když umíral, byli jsme u něho všichni. Nebylo to dramatické,ani zoufalé, cítili jsme všichni klid a v tatínkově tváři se pak zračila snad i úleva. Chtěla bych tímto svým vzkazem dodat odvahy všem pečujícím, poprosit za ty, kteří se začínají loučit - je-li to jen trochu možné, buďte s nimi. Je to náročné, je to unavující, ale nebojím se říct, že nám to i pomohlo, být s ním až do poslední chvíle. Stojí to za to, doprovodit naše nejbližší až k bráně,za kterou musí sami. Ještě jednou díky pracovníkům portálu -za množství zde dostupných informací i za tehdejší povzbudivou odpověď.
Shrnutí dotazu
Chtěla bych všem odborníkům,kteří pro tento portál pracují, poděkovat. Asi před půl rokem jsem se na Vás obrátila s dotazem, zda je možné o pacienta v konečném stadiu rakoviny plic pečovat doma. Svou odpovědí jste nám všem, kteří jsme se o tatínka starali, dodali odvahy a skutečně se podařilo to, co si tolik přál -odejít doma, mezi svými. Ve spolupráci se sestrou domácí péče,s obvodní lékařkou,s ´pracovníky Diany, při systematickém střídání v pomoci mamince, která o tatínka pečovala nejvíce, se nám podařilo 7 měsíců domácí péče zvládnout bez potíží. Mám dobrý pocit z toho, že jsme tatínkovi takový luxus mohli dopřát. Umírat doma bezesporu luxus je. Měli jsme zapůjčené všechny potřebné pomůcky, včetně přenosného "kyslíku". Nikdy jsem si nedokázala představit, jaké to bude. Držela jsem tatínka za ruku, když umíral, byli jsme u něho všichni. Nebylo to dramatické,ani zoufalé, cítili jsme všichni klid a v tatínkově tváři se pak zračila snad i úleva. Chtěla bych tímto svým vzkazem dodat odvahy všem pečujícím, poprosit za ty, kteří se začínají loučit - je-li to jen trochu možné, buďte s nimi. Je to náročné, je to unavující, ale nebojím se říct, že nám to i pomohlo, být s ním až do poslední chvíle. Stojí to za to, doprovodit naše nejbližší až k bráně,za kterou musí sami. Ještě jednou díky pracovníkům portálu -za množství zde dostupných informací i za tehdejší povzbudivou odpověď.
Odpověď na dotaz
Vážená paní Marie,
děkuji za sdílení Vašich zkušeností s provázením Vašeho tatínka - Vaše slova mohou dodat odvahu a pomoci i dalším lidem, kteří se ocitnou v podobné situaci.
Velmi si vážím Vašeho poděkování a ocenění těch, kteří portál připravují, a také těch, kteří v poradně odpovídají. Poděkování předám celému týmu, je to povzbuzující pro naši další práci.
S úctou
Jindriska Prokopova
vedoucí internetové poradny
