Pečuji o babičku, která v poslední době odmítá jídlo. Co mohu dělat?
Dobrý den, paní Lucie,
Bohužel si nejsem jistá, jestli Vám můžu dát nějakou jednoduchou a jasnou odpověď.
Jestli babička jídlo vrací, ve smyslu, že ho odmítá, protože na něj nemá chuť tak s tím toho moc neuděláte. Otázka je, proč se to děje, jestli u ní neprobíhá nějaká nenápadná infekce, či jiná plíživá nemoc, anebo jen přirozeně snižuje svůj energetický příjem, protože vstupuje do závěru života a její tělo zpracovávání živin vyčerpává. To bez toho, aniž bych babičku viděla a vyšetřila nedokážu určit. Ale vzhledem k jejímu věku a křehkosti jejího organismu, si nemyslím, že by pro ni mělo jakékoliv vyšetřování přínos. Určitě by ji více vyčerpalo a možnost léčby čehokoliv by u ní byla velmi omezená. Pokud je babička doma spokojena a žádné vyšetřování si nepřeje, tak je určitě správné ji vyhovět. Rozhodně bych ale doporučovala, aby to s babičkou probral její praktický lékař, který by ji měl vysvětlit, jaké jsou možnosti a co by která z možností pro ni znamenala. Co může nabídnout nemocnice, za jakou cenu a co se bude nejspíše dít, když zůstane doma a nebude nadále jíst. Respekt k rozhodnutí pacienta je důležitý, ale to rozhodnutí musí být poučené. Tedy babička by se měla rozhodnout podle plných, pravdivých a realistických informací, které může nabídnout po zhodnocení stavu jen její ošetřující lékař, tedy praktik.
Je možné, že nejlepší a jedinou podporou bude pro babičku její nepřijímání stravy respektovat a poskytnout ji co největší komfort a pohodlí tak, jak jí to dává smysl. Tak, aby nebyla ve stresu. Bude pak zapotřebí počítat s tím, že babička bude i nadále slábnout, zcela ulehne a bude většinu času spát. Není nutno ji dávat jakékoliv léky, pokud ji nic netrápí. Pokud by ji ale začaly obtěžovat bolesti či zvracení, určitě se obraťte na jejího praktického lékaře, aby Vám dal léky, které by jí ulevily. I v domácím prostředí je možno léčit mnoho potíží a je možné lidem poskytnout komfort a klidný čas, zejména v závěru života.
Přeji Vám mnoho sil a co nejvíce klidného společného času s babičkou.
S úctou
MUDr. Katarína Vlčková