Partner měl z předchozího vztahu děti, ale nestýkali se. Mohou po jeho smrti chtít vydání urny s jeho ostatky?

Dobrý den. Před 14 dny mi zemřel partner na rakovinu. Žili jsme spolu 10 let ve společné domácnosti, poslední týdny jeho života jsem o něj pečovala doma v domácí hospicové péči, s pomocí Cesty domů. Zařizovala jsem i poslední rozloučení. Můj muž má dvě už dospělé děti, které ale od rozvodu (tehdy byly malé) neviděl, i když o to bývalou manželku celé roky žádal. Nezprostředkovala jejich kontakt ani na sklonku jeho života, kdy jí i napsal, že brzy zemře. Mohou po mě požadovat předání urny s jeho ostatky? Ráda bych si ho ještě nějaký čas nechala doma, než urnu uložím do našeho rodinného hrobu. A jim ho po tom všem, jak se k němu celé ty roky chovali, rozhodně dát nechci a ani on by to nechtěl, nepřál si ani jejich účast na pohřbu. Nic z toho ale nemám písemně. Děkuji. Jana

Shrnutí dotazu

Váš zesnulý partner měl z předchozího vztahu dvě děti, se kterými mu jeho bývalá žena nedovolila kontakt. A to ani v době, kdy věděla, že brzy zemře. Partner si nepřál jejich přítomnost na pohřbu a víte, že by si nepřál ani, aby jakkoliv nakládali s jeho ostatky. Nic z toho nicméně nemáte od něj napsáno písemně. Zajímá Vás, jestli po Vás děti mohou požadovat vydání urny s partnerovými ostatky.

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

hlavním východiskem pro nakládání s lidskými ostatky je podle občanského zákoníku vůle a přání zemřelého. Zemřelý mohl projevit svou vůli ohledně nakládání se svým tělem po smrti v jakékoliv formě - svá přání Vám mohl sdělit ústně nebo je sepsat písemně. Pokud svou vůli zemřelý za své života nevyjádří, nastupuje zákonná posloupnost v právu na rozhodnutí o způsobu pohřbení, včetně např. volby místa uložení urny, kdy o těchto záležitostech mohou rozhodovat v pořadí manžel, dítě nebo rodič, a není-li jich, tak dědic.

Bez projevu vůle zemřelého tedy jsou děti osobami oprávněnými k vydání ostatků a mohly by se obrátit na soud a žádat vydání urny pro účely jejího uložení na místě zvolené dětmi. Soud by nicméně i v takovém případě měl zohlednil známá přání zemřelého, vztah s členy rodiny i skutečnost, že jste byla osobou blízkou, která s ním roky sdílela domácnost, pečovala o něj a vypravila mu pohřeb.

Vedle toho je zcela v souladu se zákonem, pokud si urnu ponecháte po určitou dobu doma a následně ji uložíte do rodinného hrobu, jak uvádíte. Opětovně jen připomínám, že důležité je respektovat přání zemřelého partnera a současně s jeho ostatky nakládat důstojným způsobem. Přechodné uložení ve dlouholeté společné domácnosti a následně v rodinném hrobě by se jistě považovalo za důstojné nakládání.

Z praktického hlediska pro případ sporu doporučuji uchovat co nejvíce záznamů o přáních partnera ke způsobu pohřbení a obecněji k jeho vztahu s dětmi a bývalou ženou a doklady o vypravení pohřbu (faktura od pohřební služby, doklad o vydání urny apod.).

S pozdravem

Barbora Steinlauf

Provoz poradny je financován z grantů a darů

Od roku 2005 jsme odpověděli na více než 5 250 dotazů. Pomáhejte s námi.

Rozvoj a redesign portálu Umírání.cz proběhl za podpory Nadačního fondu UNIQA v Nadaci Pontis

  • Nadační fond Uniqa
  • Nadácia Pontis
Newsletter

Odebírejte novinky z organizace Cesta domů

Odebíráním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Cesta domů je nezisková organizace, která od roku 2001 poskytuje v nepřetržitém provozu odbornou multidisciplinární péči lidem na konci života.

Cesta domů, z.ú.,
Heleny Kočvarové 1,
140 00 Praha 4
  • IČO: 265 28 843
  • DIČ: CZ 26528843