Partner měl z předchozího vztahu děti, ale nestýkali se. Mohou po jeho smrti chtít vydání urny s jeho ostatky?

Dobrý den. Před 14 dny mi zemřel partner na rakovinu. Žili jsme spolu 10 let ve společné domácnosti, poslední týdny jeho života jsem o něj pečovala doma v domácí hospicové péči, s pomocí Cesty domů. Zařizovala jsem i poslední rozloučení. Můj muž má dvě už dospělé děti, které ale od rozvodu (tehdy byly malé) neviděl, i když o to bývalou manželku celé roky žádal. Nezprostředkovala jejich kontakt ani na sklonku jeho života, kdy jí i napsal, že brzy zemře. Mohou po mě požadovat předání urny s jeho ostatky? Ráda bych si ho ještě nějaký čas nechala doma, než urnu uložím do našeho rodinného hrobu. A jim ho po tom všem, jak se k němu celé ty roky chovali, rozhodně dát nechci a ani on by to nechtěl, nepřál si ani jejich účast na pohřbu. Nic z toho ale nemám písemně. Děkuji. Jana

Shrnutí dotazu

Váš zesnulý partner měl z předchozího vztahu dvě děti, se kterými mu jeho bývalá žena nedovolila kontakt. A to ani v době, kdy věděla, že brzy zemře. Partner si nepřál jejich přítomnost na pohřbu a víte, že by si nepřál ani, aby jakkoliv nakládali s jeho ostatky. Nic z toho nicméně nemáte od něj napsáno písemně. Zajímá Vás, jestli po Vás děti mohou požadovat vydání urny s partnerovými ostatky.

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

hlavním východiskem pro nakládání s lidskými ostatky je podle občanského zákoníku vůle a přání zemřelého. Zemřelý mohl projevit svou vůli ohledně nakládání se svým tělem po smrti v jakékoliv formě - svá přání Vám mohl sdělit ústně nebo je sepsat písemně. Pokud svou vůli zemřelý za své života nevyjádří, nastupuje zákonná posloupnost v právu na rozhodnutí o způsobu pohřbení, včetně např. volby místa uložení urny, kdy o těchto záležitostech mohou rozhodovat v pořadí manžel, dítě nebo rodič, a není-li jich, tak dědic.

Bez projevu vůle zemřelého tedy jsou děti osobami oprávněnými k vydání ostatků a mohly by se obrátit na soud a žádat vydání urny pro účely jejího uložení na místě zvolené dětmi. Soud by nicméně i v takovém případě měl zohlednil známá přání zemřelého, vztah s členy rodiny i skutečnost, že jste byla osobou blízkou, která s ním roky sdílela domácnost, pečovala o něj a vypravila mu pohřeb.

Vedle toho je zcela v souladu se zákonem, pokud si urnu ponecháte po určitou dobu doma a následně ji uložíte do rodinného hrobu, jak uvádíte. Opětovně jen připomínám, že důležité je respektovat přání zemřelého partnera a současně s jeho ostatky nakládat důstojným způsobem. Přechodné uložení ve dlouholeté společné domácnosti a následně v rodinném hrobě by se jistě považovalo za důstojné nakládání.

Z praktického hlediska pro případ sporu doporučuji uchovat co nejvíce záznamů o přáních partnera ke způsobu pohřbení a obecněji k jeho vztahu s dětmi a bývalou ženou a doklady o vypravení pohřbu (faktura od pohřební služby, doklad o vydání urny apod.).

S pozdravem

Barbora Steinlauf

Provoz poradny je financován z grantů a darů

Od roku 2005 jsme odpověděli na více než 5 250 dotazů. Pomáhejte s námi.

Rozvoj a redesign portálu Umírání.cz proběhl za podpory Nadačního fondu UNIQA v Nadaci Pontis

  • Nadační fond Uniqa
  • Nadácia Pontis
Newsletter

Odebírejte novinky z organizace Cesta domů

Odebíráním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Cesta domů je nezisková organizace, která od roku 2001 poskytuje v nepřetržitém provozu odbornou multidisciplinární péči lidem na konci života. © Cesta domů, 2026. Obsah webu je chráněn autorským právem. Bez předchozího souhlasu není možné texty, fotografie ani další obsah dále šířit či komerčně využívat.

Cesta domů, z.ú.,
Heleny Kočvarové 1,
140 00 Praha 4
  • IČO: 265 28 843
  • DIČ: CZ 26528843