Otec zkolaboval poté, co mamince bylo diagnostikováno onkologické onemocnění. Nyní je maminka v terminálním stádiu a otec tuto informaci neví. Jak mu to máme sdělit?

Dobrý den, dne 27.12.2009 byl mé 68 leté mamince diagnostikován malignom na tlustém střevě. Hned po návratu z vyšetření jsem otci sdělila pravdu. Zkolaboval a byl 5dní hospitalizován v nemocnici. Diagnoza zněla kolaps ze špatné zprávy. Nyní se maminka nachází v terminálním stádiu onemocnění, jedná se o velmi agresívní formu maligního onemocnění, které mnohočetně generalizované, prognoza infaustní.Maminku jsme si přáli ponechat doma. Stará se o ni náš otec, který nezná pravu o jejím zhoršujícím se stavu, já a sestra. Prosím, poraďte, jak mu toto sdělit, aby opět nedošlo ke kolapsu. Otec má 72let, vysoký krevní tlak. Děkuji vám za pochopení Hana Jankotová

Shrnutí dotazu

Píšete o náročné situaci u Vás doma, kdy otec velmi těžce nese onemocnění manželky. Maminka je nyní v terminálním stádiu onemocnění a Váš otec o tom neví. Nevíte, jak mu to sdělit, aby se znovu nezhroutil.

Odpověď na dotaz

Vážená paní Hano,

Vaše maminka je v terminálním stadiu nemoci - to je samo o sobě pro Vás samozřejmě velmi těžké. Navíc máte starosti o tatínka, který na první zprávu o maminčině diagnóze reagoval kolapsem. Máte strach, jaká bude jeho další reakce, až zjistí, jaká je prognóza nemoci. Píšete, že se o maminku staráte doma -  pečujete o ni spolu s tatínkem a sestrou. Ptáte se, jak sdělit otci pravdu o maminčině stavu, aby nedošlo znovu ke kolapsu.

Nikdo samozřejmě nemůže zaručit, že Váš tatínek nezkolabuje. Spíš si říkám, jestli opravdu poté, co se dozvěděl o diagnóze, netuší, že je na tom maminka tak vážně. Myslím, že i když o tom Váš otec nemluví, přesto může tušit nebo cítit nebo možná sám v sobě připouštět, že je situace opravdu těžká. Má přece s maminkou denní kontakt, musí vidět, jak nemoc postupuje, možná spolu o jejím stavu mluví.

Často to může být tak, že lidé spolu o situaci nemluví - přesto to ale neznamená, že vůbec netuší nebo si vnitřně nepřipouštějí pravdu. Jistě nemá smysl přesvědčovat otce, že všechno bude dobré a maminka se uzdraví – ale to neděláte, jak předpokládám. Možná si ale na druhé straně na sebe nemusíte klást povinnost otci vše sdělit a ani zodpovědnost za to, jak situaci zvládne.

Jistě máte starost, ale možná můžete více spoléhat na to, že otec již musel přijmout to, že maminka je vážně nemocná, a nejspíš už leccos těžkého během svého života zvládl. Když bude otec chtít o situaci mluvit nebo se ptát, pak je namístě říkat pravdu. Jinak se možná můžete víc spolehnout na tatínkovy vlastní síly a životní zkušenost. Možná má nebo by mohl mít někoho jiného, s kým může o situaci mluvit – kamaráda nebo sourozence… Někdy to tak bývá, že naše nejbližší máme tendenci chránit a o těžkých věcech raději nemluvit. Otec jistě ví, že situace je velmi těžká pro Vás všechny.

Vážená paní Hano, myslíme na Vás a Vaše blízké a přejeme hodně sil do nelehkého času, který teď máte.

S úctou

Ilona Peňásová

Provoz poradny je financován z grantů a darů

Od roku 2005 jsme odpověděli na více než 5 250 dotazů. Pomáhejte s námi.

Rozvoj a redesign portálu Umírání.cz proběhl za podpory Nadačního fondu UNIQA v Nadaci Pontis

  • Nadační fond Uniqa
  • Nadácia Pontis
Newsletter

Odebírejte novinky z organizace Cesta domů

Odebíráním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Cesta domů je nezisková organizace, která od roku 2001 poskytuje v nepřetržitém provozu odbornou multidisciplinární péči lidem na konci života.

Cesta domů, z.ú.,
Heleny Kočvarové 1,
140 00 Praha 4
  • IČO: 265 28 843
  • DIČ: CZ 26528843