Nemohu se smířit s jizvou po operaci, antidepresiva nezabírají, toužím po smrti. Jak dál žít?

Odpověď na dotaz ze dne 9. prosince 2018 zobrazit původní dotaz
Dobry vecer.Mam problem ktory nevzladam.bola som stastna a mam zdravu rodinu. V marci toho roku som mala nahlu brusnu prihodu. Operovali ma a na bruchu mi ostala jazva. S tym sa vobec neviem zmierit. Cely zivot som bola zdrava a sportovala. Mam silnu nechut zit,vobec sa mi nechce zit. Vyskusala som aj lekara a AD ale vobec mi nezaberaju.Citim sa este horsie. Problem mi uplne prerastol cez hlavu. Neviem zit len prezivam zo dna na den. snazim sa o normalny zivot ale nejde to.Tuzim po smrti kazdy den viac. Nepomaha mi ani sport ani praca okolo domu ani stretnutia s rodinou. Mam manzela deti aj vnucata. Nedokazem uz takto existovat ked sa len trapim. Vyskusala som vsetko mozne ale nedari sa mi to prekonat. Cele dni v kazdom okamihu ma zamestnava len to aku mam jazvu a nepekne telo o ktorre som sa predtym starala.Neda sa mi spat budim sa v noci. Lieky mi nezabrali. Prosim o radu ako sa najlepsie s tym vyrovnat ako dalej normalne zit. Nepomaha mi ani hudba knizky ani fyzicka praca.Tuzim len aby sa moje trapenie skoncilo.Dakujem vopred za odpoved.Zahrnuju ma vycitky svedomia ze sa mi ta prihoda stala lebo predtym som trpela nechutenstvom. To vsetk spolu mi teraz sposobuje neznesitelne utrpenie,neustale sa obvinujem,naozaj uz nedokazem takto dalej zit. Dakujem este raz za pomoc.
hela

Helo,

je dobře, že se nechcete smířit s jizvou, která Vám takhle kazí život. Píšete, že jste celý život byla zdravá, sportovala jste, to znamená, že jste žila v dobrém vztahu ke svému tělu a starala se o něj. To se mi jako psychoterapeutovi hezky čte, tak je to správné. Nějak mi k tomu nejdou ty výčitky kvůli nechutenství a náhlé příhodě břišní. To spolu nejspíš naprosto nijak nesouvisí. Pokračujte ve svém hezkém vztahu ke svému tělu, nic mu nevyčítejte, naopak, dopřejte mu náležitou péči – obraťte se na plastickou chirurgii, Vaše tělo si to zaslouží. Jen tak namátkou nabízím link, jistě si sama poradíte a budete třeba hledat i další možnosti.

A pro Vaši rozbolavělou a znejištěnou duši doporučuji místo antidepresiv psychoterapii. Nejspíš půjde o to, nikoli zahnat, zaplašit a překrýt myšlenky na stárnutí a smrt, ale poctivě se s nimi vyrovnat a dát tak životu ještě další krásnou šanci. Ten správný věk i kvalifikaci na tuto práci na sobě samé zřejmě máte, soudím tak podle toho, že jste babičkou.
Poraďte se s odborníky plastickými chirurgy i psychoterapeuty, jistě najdete pomoc i řešení. Jsou to možnosti, které se nabízejí, využijte je, ať se Vám může vrátit radost ze života i potěšení z Vašeho těla.

To Vám přeji z celého srdce, těla i duše!

Váš Jiří Černý