Můj manžel po dvou operacích mozku a ozařování je nevidomý. Péče o něj je velmi náročná.

Odpověď na dotaz ze dne 22. října 2007 zobrazit původní dotaz
dobrý den, prosím o radu jak postupovat v případě svého manžela.Je po dvojité operaci mozku,ozáření- následek nevidomý. V poslední době se u mého muže vyskytují stavy,že nemůže usnout.Před spaním vždy máchá rukama nad sebou, neustále se otáčí na posteli a škrábe do polštářů.Situaci řeším tím,že spím v jiné místnosti,problém je v tom,že manželova noční aktivita ruší i dceru.Muž měl pohovor s psychologem při hospit.v nemocnici kde uváděl.že spí dobře,další věci typu ,že doma pomáhá s drobnými pracemi atd.Tyto výpovědi jsou však zcela odlišné od skutečnosti,naopak muž vyžaduje absolutní obsluhu je zcela nesamostatný,odmítá práci s tyfloservisem.O vzájemné domluvě nemůže být ani řeč. Má za to že jsme mu povinni ve všem vyhovět,odmítá jakýkoliv kompromis.Celá tato situace je velmi stresující a negativně působí i na naši 5-ti letou dceru. děkuji za odpověď.
manželka
Píšete o svém vážně nemocném manželovi, který je po dvou operacích mozku a ozařování nevidomý. V noci nespí a přes den je s ním velmi obtížná komunikace, tvrdí jiné věci lékařům, než jaká je realita. Je to velmi stresující pro Vás a Vaši dceru.

Vážená paní Růženo,

Vaše současná situace je zcela jistě náročná pro všechny členy Vaší rodiny, i když pro každého jinak.

Neklid a noční aktivita Vašeho manžela, které popisujete, mohou být způsobeny několika faktory. Jako první se nabízí vliv změn v mozku v souvislosti s manželovým základním onemocněním a po prodělané léčbě. Hovoříme o tzv. organickém psychosyndromu, při kterém jsou změny psychických funkcí způsobeny změnami přímo v mozkové tkáni. To by také vysvětlovalo to, že Váš manžel uváděl v nemocnici údaje, které se neshodují s realitou. Organický psychosyndrom se např. projevuje změnami pozornosti, paměti, změnami v oblasti emocí nebo v povahových rysech. Dalším zdrojem neklidu může být úzkost, která ztěžuje Vašemu manželovi spánek a nutí ho k aktivitě. Někdy se vážně nemocní lidé bojí usnout, protože mají obavu z toho, že se již „neprobudí“. Za touto úzkostí může být schován strach z umírání, ze smrti. Domnívám se, že svoji roli také hraje fakt, že Váš manžel ještě není se svou nemocí a stavem vyrovnán. Tomu nasvědčuje i popisovaná neochota spolupracovat s Tyfloservisem nebo požadavek na to, abyste mu ve všem vyhověli.

Vážená paní Růženo, doporučuji Vám obrátit se na ošetřujícího lékaře Vašeho manžela nebo na psychiatra, který by zhodnotil, zda se u Vašeho manžela jedná o změny psychiky podmíněné změnami mozku, a nasadil by Vašemu manželovi léky, kterými lze některé projevy (např. neklid, úzkost) ovlivnit. Další možností by bylo kontaktovat psychologa, pokud by byl Váš manžel ochoten s ním hovořit.

Bylo by také vhodné, abyste si našla čas pro sebe, na odpočinek nebo na aktivity, které máte ráda. Vaše dcerka Vás nyní také jistě potřebuje ve zvýšené míře – k zajištění běžného programu, ale i k vysvětlení toho, co se s tátou děje. A k tomu zase Vy potřebujete dostatek sil. Přeji Vám, abyste je měla.

S pozdravem
Tereza Soukupová