Moje 87 letá maminka odmítá jíst. Co s tím dělat?
Shrnutí dotazu
Vaší mamince je 87 let, v posledním roce ji trápí nechutenství, hodně zhubla, odmítá jídlo i vyšetření zažívacího traktu, slábne, je inkontinentní. Pečujete o ni s tatínkem doma, ale je to už hodně náročné.
Odpověď na dotaz
Milá Sylvo,
rozumím, že si o maminku děláte starost a trápí Vás její hubnutí, ale zdá se mi rozumné maminčinu volbu respektovat. Nechutenství a hubnutí může být spojeno s celkovým chřadnutím v rámci tzv. geriatrické křehkosti. Samozřejmě je možné, že výrazná ztráta hmotnosti během posledního roku je příznakem nějakého onkologického onemocnění, ale vzhledem k maminčině věku a celkově velmi křehkému zdravotnímu stavu, i kdyby se na něco takového přišlo, maminka by zřejmě nebyla schopna podstoupit nějakou náročnou operaci nebo onkologickou léčbu. Zřejmé je, že maminka opakovaně a konzistentně říká, že si vyšetření ani žádné invazivní postupy nepřeje, že je pro ni důležité zůstat v domácím prostředí, kde se cítí dobře a bezpečně.
Myslím, že když se o ni s tatínkem společnými silami doma staráte, děláte to nejlepší, co dělat lze. Jídlo včetně proteinových nápojů mi připadá vhodné pouze nabízet, rozhodně nenutit, a trpělivě hledat, co mamince alespoň trochu chutná a kolik toho může sníst či vypít, aby jí potom nebylo těžko. Určitě není dobré, aby se jídlo stalo hlavním tématem nebo aby vám spory kolem jídla pokazily vztah s maminkou.
Umím si ale představit, že s tím, jak mamince ubývají síly, je péče o ni čím dál náročnější. Možná by Vám mohlo pomoci objednání nějaké pečovatelské či asistenční služby, aby všechno nebylo jen na vás dvou. Zvažte, zda by něco takového bylo k užitku, případně se poptejte, které organizace ve vašem okolí podobné služby poskytují. Také je možné požádat o příspěvek na péči, to je sociální dávka, na kterou má maminka při potřebě celodenní péče rozhodně nárok, a můžete je využít například na uhrazení některých služeb. Někdy péči ulehčí i zapůjčení kompenzačních pomůcek (chodítko, vozík, WC křeslo, polohovací postel).
Vím, že je těžké se smířit s tím, že maminka chřadne a možná se blíží k závěru života, ale pokud tomu tak je, je dobře, aby čas, který jí ještě zbývá, prožila tak, jak si sama přeje, v klidu domova, se svými blízkými. Je krásné, že o se ni s tatínkem staráte, že jste s ní, když Vás potřebuje. Tím, že respektujete její životní postoje a priority určitě nezanedbáváte péči o ni, naopak jí tím projevujete pochopení a lásku.
S úctou
Kateřina Menčíková
